Stačí trocha odvahy, sebaistoty a sebadôvery 😉
Na základě nemalého počtu let, která jsem prožila, jsem došla k nezbytnému závěru, že jsem o svém životě neměla normální zdravé povědomí. Hodnotila a rozebírala jsem každou možnost, rozhodovala se a činila volby, jenomže výsledky zdaleka ne vždy odpovídaly mým plánům.
Mám na mysli opravdu velké životní otázky, ne něco takového jako velký sobotní nákup v supermarketu. Mluvím tu o nejdůležitějších věcech – o vztazích, kariéře, pětiletých plánech a globálních cílech. To všechno jsou zásadní životní situace, které se často bohužel nevyvíjejí tak, jak jsme předpokládali nebo jak předpokládáme. A právě tehdy jsem přišla na to, jak důležité je umět nechat všechno plavat, jak důležité je umění mávnout nad lesčíms rukou a poslat to k čertu.
Po takovém rozhodnutí se znovu začínám nořit do skutečného života. Žít jakýmkoli jiným způsobem je zbytečná ztráta času, energie a zkušeností. Jděte kupředu a nebojte se začínat znovu! V takových chvílích člověk získává pravou svobodu. Zbaví se stresu, každého očekávání a konec konců i zklamání.
Neočekávaně potkává na své životní pouti spřízněné duše a jde cestami, na které by dřív ani nedokázal pomyslet. Když zavrhne veškeré pochyby a pošle všechno k čertu, navštíví ho v životě to, o čem se vždycky bál i jen snít. Odhaluje své vlastní vnitřní meze, o kterých před tím neměl ani ponětí a znovu objevuje důležité poznání, měnící jeho vnímání světa.
Když se bojíme začít všechno znovu, brzdíme sami sebe, marníme své šance a vědomě se odříkáme úspěchu. Pochopitelně se snažíme neopustit komfortní zónu kvůli vlastní bezpečnosti a klidu, ale copak to je nějaká zábava? Najděte si nějakou fantastickou cestu zahrnující i návštěvu Alibabovy jeskyně! Buďte připraveni růst, rozvíjet se a žasnout nad každým svým dalším krokem! Jděte dál, protože přes veškeré svoje snahy člověk stejně může jen málo o čem doopravdy rozhodovat.
Rozhodla jsem se získat další vzdělání a moje kariéra je teď ve svém ideálním bodě. Pořád ještě se bojím, když se pouštím do něčeho nového, ale také jsem si vědoma, že bych vždycky litovala, že jsem se alespoň nepokusila. Přerušila jsem vztahy s nepravými lidmi a nalezla své zdravé, normální sebevědomí. Život je příliš krátký, než aby člověk pěstoval toxické styky.
Právě proto, že dřív jsem se vždycky bála vítězit, chápu teď pravý význam víry v sebe sama bez ohledu na cokoli.
Riskujte a dělejte chyby! Naučte se věřit tomu, co děláte a neodříkejte se toho. Pošlete k čertu všechno, co vás brzdí a brání vám být sami sebou, ať je to cokoli. Dělejte, co jste se dřív vždycky báli dělat, protože jste nevěřili ve své síly, protože jste nevěřili sami sobě. Najděte něco, co vás bude doopravdy zajímat a kolem toho si zbudujte život. Nebojte se nového vztahu, který přiměje vaše srdce tlouci rychleji, než kdy vůbec tlouklo, prostě se nebojte! Vždyť i zlomené srdce vede k ještě lepšímu poznání sebe sama, a to má neuvěřitelnou cenu. A v tom také spočívá život: když objevíme své vlastní já a dovolíme si naplno žít.
Když pošleme všechno k čertu, v devíti případech z deseti se ocitneme tam, kde máme být a už se nechceme vrátit. Ani bychom to nedokázali. Nemělo by to totiž žádný smysl.
Marina Pavlová
