Možná že jsme se se svým partnerem dohodli. Nebo si vytvořili návyk. Možná jsme také uzavřeli smlouvu a přinesli si požehnání z kostela. Náš partner má nyní patřit jen a pouze nám, ale nikdy nebude naším majetkem nebo naším vlastnictvím.
Patří k tobě, ale nepatří ti.
Všechno, co pro nás dělá – všechno ! – dělá dobrovolně. A také jenom proto, že se tak rozhodl. Kdykoliv by mohl změnit své rozhodnutí. To vidíme u našich přátel a známých. Partneři se neustále rozhodují jinak a vytvářejí nové vztahy. 
Tvůj partner je svobodný. Může jít, kamkoliv jenom chce.
To nahání strach. Nechceme, aby se rozhodl jinak a odešel. A přesto to může udělat, kdyby chtěl. Na světě neexistuje žádný prostředek, který by mu v tom mohl zabránit. Když cítí, že musí jít, má pro to určitě dostatečně pádné
důvody. Bohužel ne vždy okamžitě zpozorujeme, že nás opouští. Někdy je na odchodu už dlouho, aniž bychom si byli něčeho všimli. První kroky skutečného odchodu se většinou nacházejí daleko před skutečným fyzickým rozchodem. Rozhodnutí k tomu často padlo podstatně dříve. Ne vždy musí mít důvod něco společného s tebou. Velmi často lze nalézt důvody také v nedostatku vlastní osobnosti nebo ve vnitřní rozervanosti. K ukončení vztahu mohou partnera přimět také dávno zapomenuté zážitky z dětství nebo jiné negativní zkušenosti. Nakonec i tyto faktory jsou v tomto okamžiku nepodstatné. Důležitý je pouze fakt, že když bude chtít jít, tak půjde. Je to jeho život a patří do jeho rukou. Jedině on ví, co je pro jeho život nejlepší. My to vědět nemůžeme, neboť víme jen to, co je nejlepší pro náš život. Přesněji vzato, existuje vlastně jeden způsob, jak mu umožnit, aby zůstal:
Dovol mu být svobodný! Beztak je, i když mu nasazuješ pouta jakkoliv pevná.
Dopřej mu svobodu, aby cítil, že může kdykoliv odejít. Kdykoliv by chtěl! Pouze pak může také zůstat. Proč? Protože má možnost volby. Je všeobecně známo, že pokud má náš partner na výběr, může se také rozhodnout zůstat s námi. Samozřejmě pak také platí, že může zůstat, kdyby chtěl. Důležité je vědět, že může také kdykoliv odejít. Možnost volby je tak důležitá, že bychom na ni měli myslet každý den. Neboť pokud může partner kdykoliv odejít, je skutečnost, že zůstává, jeho dar. Dobrovolný a báječný dar.
* * *
– z knihy Pravidla pro šťastnou lásku, Pierre Franckh
ĎAKUJEME:
autor: Svět zázraků
