Od bolesti k rozhodnutí růst
Královnu poznáte okamžitě, i kdyby snad zrovna seděla na hromadě sena vedle zapíchnutých vidlí. Ne snad podle oblečení, ani podle koruny na hlavě…
Ale poznáte ji jedním rázem…
Je to žena, u které vás okamžitě ohromí pocit vlastní důstojnosti, který sálá z celé její osobnosti i z mlčenlivých rtů.
Nebude vám vyprávět, že patří k potomkům starobylého urozeného rodu, který ovlivnil světovou historii.
Její mlčení vás však přesto nejspíš doslova oslní.
Nijak vás neponíží.
Nebude se vám posmívat nebo se bavit na váš účet.
Na otázku, které nerozumíte, najde správnou odpověď.
Své mínění nebude nijak skrývat a dá ho najevo jasně, i když taktně a šetrně.
Nebude soudit ani odsuzovat jednání jiných, avšak zřetelně vysloví svůj názor, jestliže se jí něco nebude zamlouvat.
Její hranice se nedají narušit. Kdo by chtěl riskovat a pokusit se o to, narazil by na tvrdý odpor.
Dokáže vás zasypat dary, jejichž cena je nevýslovná, i když to třeba nebudou brilianty z její koruny.
Královské sebeovládání a vnitřní kázeň jí nedovoluje pouštět se do neužitečných hádek a dokazovat, že je královnou.
V těžkých situacích zmírňuje napětí humorem či ironií.
Znala jsem takovou ženu. Bylo mi tehdy teprve třináct, ale hned mi bylo jasné, že tohle je královna.
Ve společenství, ve kterém byla nucena žít, si nikdy nedovolila poklesnout na úroveň ostatních. Dopřávala si královský přepych – zůstávala sama sebou. Jistě, často ji nechápali. Nerozuměli jí. Nebrali ji. Nepřijali mezi sebe, ani nemohli. Ale vážili si jí a respektovali ji. Mlčky. Aniž by to někdo vyhlašoval.
Uběhl nějaký čas a dočkala se úcty, která jí náležela, úcty mezi sobě rovnými. A potkala svého krále.
Až dodnes jsou spolu.
Za dva týdny jí bude sedmdesát. A stejně jako dřív je královnou.
S královským držením těla a elegantními způsoby.
Její tvář vždycky vyjadřuje laskavost a ušlechtilost.
Nedej však Bůh, aby narazila na nějakou nespravedlnost.
Dodnes pro mě zůstává záhadou, zda jí to bylo vrozeno nebo šlo o něco, co získala.
S jistotou vím jediné – takoví lidé jsou veliká vzácnost. Jejich názor má větší cenu než ten největší diamant na světě.
Ale existují.
A dokud existují, neuvízne náš svět v chaosu a nevědomosti.
Ať se jejich ambiciózní poddaní budou snažit sebevíc.
Jejich síla je silou oné jediné svíčky, která než dohoří, stihne zapálit tisíce svic dalších a rozzáří i tu nejtemnější pekelnou temnotu.
Pocit vlastní důstojnosti je zvláštní věc.
Buď existuje, nebo neexistuje.
Pokud ho máte, nedovolte žádným okolnostem na světě, aby vás ho zbavily.
ZDROJ: https://www.adaline.cz/hlavni-zbran-zeny-kralovny/
Súvisiace články
