POSELSTVÍ ČERNÉ OVCE

Pokud máš to štěstí a nacházíš se v tzv. první linii transformační vlny této důležité epochy lidstva, pak jsi zde také proto, abys zastavil rodovou štafetu utrpení, která se předává z generace na generaci už po tisíce let.

A protože lidé donedávna žili zcela pod nadvládou hmoty, bylo jejich chování určováno dříve instinkty a později racionálním kritickým myšlením. Toto schéma bylo kódováno určitým rodovým paternem, tedy každý potomek byl pouhým pokračovatelem svého rodu a musel dbát na to, aby morfické pole, nesoucí kódy, vypovídající o určité charakteristice a vlastnostech dané rodiny, nebylo narušeno. Proto dříve bylo nepřípustné, aby si aristokrat vzal za manželku chudou dívku, protože by v rodovém systému došlo k narušení jeho kódů bohatství. Stejně tak si v dnešní době intelektuálové zakládají na svém vzdělání, jiní lidé na své rase či národnosti, náboženském či jiném systému víry, atd.

Zkrátka, po dlouhou dobu bylo lidstvo jakoby „udržováno v umělém spánku“, aby se mohla rozvinout jedinečnost a charakteristika jednotlivých rodových linií, aby nedošlo k narušení jejich vlastností a kódů. Lidé tak budovali pevný systém hodnot, norem a kritického úsudku, který jim dával pocit bezpečí a opory, lidé uvažovali podle daných šablon, které aplikovali na životní situace a v podstatě naplňovali potřebu svého rodového systému, jak nejlépe přežít a rozvinout tu danou charakteristiku až do její plné formy.

Když vezmeme jednoduchý příklad, tak třeba v rodině intelektuálů to může být tak, že je dáván velký důraz na vzdělání a společenské postavení, na morálku a materiální zabezpečení. Toto vše je bráno jako ideál, kterému celý rodový systém slouží a tento ideál je postaven nad skutečný smysl života, a tím je rozvíjení lásky.

Proto člověk, který se narodí do takového rodového systému a nesplňuje jeho normu, čili jeho hodnoty se s daným systémem neslučují, bývá zpravidla systémem vyloučen. Je to z toho důvodu, že každý systém sám o sobě potřebuje přežít a udělá pro své přežití maximum.

Aby k tak velkému vývojovému skoku mohlo dojít za poměrně krátký čas, je třeba, aby byly zbořeny staré systémy a kódy nahrazeny novými.

Právě proto se v naší generaci nachází tolik černých ovcí. Je třeba, aby se duše, které nemají velkou karmickou zátěž, inkarnovaly do rodin, jejichž struktury jsou příliš pevné, tvrdé a dysfunkční.

Tyto duše pak na sebe převezmou systém starých kódů, které přes svou světelnou podstatu transformují na vyšší energetický level.

Tito lidé se často již během dětství projevují jako velice citlivé bytosti a jsou naprosto odlišní povahou i úrovní vědomí od ostatních členů rodu.

Už jako děti mohou mít pocit, že jsou zde omylem, že je snad v porodnici museli vyměnit. Necítí se v rodinném prostředí komfortně, mají úplně jiný jazyk, než jejich rodiče, na určitých úrovních se s nimi úplně míjí. Bývají hloubaví, citliví, zajímá je smysl života a zpočátku vůbec nechápou, proč se ocitli v tak citově chladném, nehostinném prostředí, kde naprosto chybí láska a skutečné porozumění. To ještě netuší, že přesně to je jejich životním úkolem.

Jejich rodiče je nepřijímají, nerozumějí jim a ani se o to nijak zvlášť nesnaží, protože jejich úkolem je držet staré kódy rodového pole v zajetých kolejích a předat je v plné míře duši dítěte, které je bude během svého života postupně zpracovávat a transformovat přes své světelné tělo.

Úkolem černé ovce je nezapomenout na svůj úkol a neztratit se v balastu starých kódů, nezahořknout, nezavrhnout své předky, ale naopak, naučit se rozvinout velkou dávku soucitu a skrze tuto lásku transformovat staré vzorce nepřijetí, odmítání, nenávisti, zloby, atd.. právě tím, že je přijme do svého srdce jako součást sebe sama i všeho stvořeného.

Pro mnohé lidi s tímto posláním je důležité si uvědomit, že slouží jako hromosvod pro nízké energie, které načerpávají ze svého okolí a pomáhají tak kolektivní vědomí čistit od negativních emocí a astrálních entit.

Často se stává, že tito lidé bývají zmatení, protože nedokážou rozlišit, které emoce jim patří a které ne. Ztotožňují tak své já s nízkými energiemi, které čerpají a čistí ze svého okolí a z toho pak mívají deprese, negativní nálady, dokonce ztrácejí pocit smyslu života a jejich vědomí tak může na nějakou dobu ztratit orientaci a zapomenout tak na svůj úkol.

Důležitým bodem pro tyto lidi může být setkání s někým, kdo vnímá jejich potenciál a připomene jim jejich životní úkol a pomůže jim rozlišit to, co k nim patří a co ne.

Pro tyto lidi jsou velice důležité hranice a také čas strávený o samotě a v přírodě.

Měli by vědět, že pokud jsou v tzv. první linii, mohou mít těžké dětství a dospívání, a jejich úkolem je vymanit se z dysfunkčních programů rodového pole, projít procesem individuace, a přitom neobrátit svoji zlost vůči svému okolí.

Velmi důležité pro tyto lidi je naučit se soucítit sami se sebou.

Aby k tomu mohlo dojít, musí si člověk uvědomit, že on sám není programem, který ho doposud ovládal. A také že bytosti, které má kolem sebe, které jsou pod nadvládou negativních emocí, také nejsou tímto programem, i když to tak na první pohled může vypadat.

Dokud má člověk rodiče, kteří ho nepřijímají a vyvolávají v něm svým chováním a postojem bolest, může si být člověk jist, že to je klíč k jeho vlastnímu růstu a také naplnění životního poslání.

Přijmout tuto bolest, ale neotočit ji proti sobě ani svým bližním.

Naučit se mít soucit se sebou i s lidmi, kteří jsou ovládáni svými předsudky a nevědomým chováním.

To jsou lekce černé ovce.