Čistá hluboká touha vycházející z vašeho nitra je jazykem vaší duše za účelem rozvoje a sebeuvědomění. Touha je směrovkou k lidem, místům, prožitkům a událostem, které urychlí váš růst a pochopení.
Jako v mnoha jiných ohledech, i ohledně touhy žijeme ve velkém nepochopení a silném nezdravém programu ukotveném v kolektivním vědomí. Toto velké nepochopení a zamítání vlastních tužeb lze sledovat převážně u některých jedinců zaměřených na spirituální růst, pro které touha znamená prohřešení a následný strach z karmy. Jinými slovy, touha je pro ně nepřijatelná a po dopřání si své touhy očekávají karmický trest. Na základě strachu z tohoto přesvědčení měníme svá rozhodnutí a vydáváme se opačným směrem než kam nás vede naše duše a tím sabotujeme vyšší aspekt svého osobního a spirituálního rozvoje.
/Taunia Atiriamin/
www.slunecnabrana.eu, www.martinachristova.eu
TOUHA NEBO CHTÍČ ?
Před tisíci lety bylo řečeno, že touha je jádrem utrpení. Je to pravda? Původní slovo které bylo použito v této frázi bylo Tanha. V překladu Tanha znamená žízeň. Mezi touhou a žízní je velký rozdíl. Představte si, že volba je oboustranná mince. Na jedné straně je touha a na druhé je žízeň. Na této minci zvané “volba“ je žízeň stinnou stranou touhy.
Žízeň naznačuje, že existuje nějaký nedostatek a tento nedostatek motivuje chtíč. Žízeň je připoutání, chtění něčeho a je také podnícena averzí k něčemu dalšímu. Jádrem utrpení je tedy stav neustálého pohybu od averze k připoutání se k věci, kterou chceme vlastnit na základě našeho akutního uvědomění si jejího nedostatku.
Připoutání není ničím jiným než závislostí – zoufalým chtěním něčeho z důvodu nedostatku, něčeho jiného nebo něčeho, čemu se snažíme vyhnout.
Takže, mezi chtíčem a touhou je rozdíl. Chtíč je stinným aspektem touhy. Stín touhy pramení z vnímaného nedostatku. Touha není špatná. Popravdě, touze nemůžete v tomto životě uniknout a ani byste nechtěli, kdybyste ji správně pochopili. Můžete ji ale přeměnit. Můžete ji zvelebit.
Touha ve své čisté formě nemá stín, je to“souhlas“ ke zkušenosti. Je to “souhlas“, který se objevuje po vytřídění skrze kontrast. Ale jedná se o “souhlas“, který není vedlejším produktem nějakého nesouhlasu. Jinými slovy je to svolení ke zkušenosti nebo volbě zkušenosti, která není motivována averzí, proto na sebe nebere podobu připoutanosti. Takto je touha, ve své čisté formě bez vzdoru, nástrojem opravdového Já. Touha usnadňuje rozvoj, sebeuvědomění a seberealizaci, zatímco chtíč je nástrojem ega.
Ego je termín, který Buddha ani neznal. Je to Freudovský termín, který byl přenesen do moderních buddhistických kruhů a začleněn do učení Buddhy. Bylo to jednoduše nejlepší slovo, které jsme mohli stvořit k popsání rozdílu mezi osvícenou perspektivou celistvého já a perspektivou iluze odděleného já. Později slavný psychiatr a psychoterapeut Carl Jung toto nazval “stínovým aspektem“, který znamená vědomý versus nevědomý.
Ale když Buddha správně popsal svou zkušenost osvícení, snažil se vysvětlit, že v sobě sledoval vlastní polaritu, polaritu jako pravdu a iluzi, vědomí a nevědomí, utrpení a štěstí. A toto osvícení veškerou polaritu přeměnilo. OSVÍCENÍ NEZNAMENÁ VÍCE ŠTĚSTÍ NEŽ UTRPENÍ. OSVÍCENÍ JE OSVOBOZENÍ SE OD POLARITY.
Autor: Teal Swan
Překlad: Taunia Atiriamin
www.slunecnabrana.eu, www.martinachristova.eu
http://martinachristova.blogspot.com.es/…/touha-jak-jsme-ji…
Tento článek lze šířit nekomerčním způsobem v originální formě s uvedením autora a překladatele a aktivním odkazem na stránky www.slunecnabrana.eu, www.martinachristova.eu a všemi dalšími uvedenými aktivními zdroji, včetně této poznámky.
