Od bolesti k rozhodnutí růst
Když se něco bolestivě dotkne vašeho těla, instinktivně se odtáhnete. Psychika dělá totéž.
Když se jí dotkne něco nepříjemného, má tendenci jít od toho, stáhne se a chrání. Provádí to s pocity nejistoty, žárlivosti a se všemi dalšími bolestivými vibracemi. Vlastně se „zavřete“, což je pokus roztáhnout obranný štít, kolem vaší energie. Jaký to má účinek, zjistíte z pocitu stažení ve svém srdci. Někdo pronese něco nepříjemného a vy v srdci ucítíte znepokojení. Pak vám mysl řekne: „Tohle přeci nemusím snášet“. Prostě odejdu a už s ním nebudu mluvit. Bude toho litovat. Vaše srdce se pokouší odtáhnout od toho, co prožívá, a ochránit se, aby ten pocit nemuselo prožívat znovu. Dokud s tou bolestí nebudete umět zacházet, budete reagovat uzavřením, abyste se chránili.
A jakmile se zavřete, vaše mysl začne spřádat celou složitou psychologickou strukturu okolo vaší zavřené energie (záměrně nepoužívám slovo srdce). Když do toho vstoupíte, bolest se stane vaší součástí. Zůstane uvnitř vás celá léta, bude určovat budoucí reakce, myšlenky a priority. Když budete vzdorovat své bolesti, kterou určitá situace vyvolává, budete muset uzpůsobit své myšlenky a jednání, aby vás ochraňovaly. Kolem svého uzavření si vybudujete celou ochrannou strukturu.
MÁTE JÍT ZA HRANICE SKLONU VYHNOUT SE BOLESTI.
Moudré bytosti nechtějí zůstat otroky strachu z bolesti. Dovolují světu, aby byl, jaký je, namísto toho, aby se ho obávali. Když pocítíte bolest, vnímejte ji jednoduše jako energii, která prochází vaším srdcem, před okem vašeho vědomí. Uvolněte se. Udělejte opak k napětí a uzavření se. Uvolněte se a propusťte to (neptejte se JAK… jde jen o vědomé rozhodnutí tady a teď nenechat se vtáhnout do myšlenky, emoce, energie, příběhu a pustit se touhy nechat se vtáhnout pozn. shumavan). Uvolněte své srdce, dokud se tváří v tvář neocitnete v místě bolesti. Zůstaňte otevření a přijímejte to, abyste mohli být plně přítomni v místě, kde je napětí. Zůstaňte v napětí a bolesti přítomní a pak se uvolněte a jděte ještě hlouběji. To je velmi hluboká cesta růstu a transformace. Vám se do toho ale chtít nebude. Pozorujete v sobě ohromný odpor, a proto je to tak mocné. S tím, jak se v bolesti ještě více uvolníte a narazíte na odpor, srdce se bude chtít stáhnout, uzavřít, chránit a bránit. Vydržte to chvíli a zůstaňte uvolnění. Nechte to projít a dejte prostor té bolesti, co skrze vás prochází. JE TO POUHÁ ENERGIE. HLEĎTE NA NI JEN JAKO NA ENERGII A NECHTE JI JÍT.
Když se uzavřete okolo bolesti a zastavíte její průchod, zůstane ve vás. Proto je naše přirozená tendence vzdorovat tak kontraproduktivní. Když tu bolest nechcete mít, proč se kolem ní uzavíráte, a tak si ji udržujete? Nemyslíte si vlastně, že když budete klást odpor, tak to odejde? Je to ovšem naopak. Odejde jen tehdy, když se uvolníte a tu energii necháte sebou projít. Pokaždé když se zastavíte, zklidníte, kus bolesti odejde navždy. A naopak pokaždé, když vzdorujete a uzavřete se, bolest uvnitř si pěstujete. Jako byste přehradili potok. Jste následně nuceni využívat MYSL, aby vytvářela izolační vrstvu a zvětšovala vzdálenost mezi tím, kdo prožívá bolest, a bolestí samotnou. Proto je ve vaší mysli tolik hluku, jako pokus vyhnout se uložené bolesti.Sami jste si ji tam uložili. JEN VAŠE OSOBNOST.A učinili jste všechno myslitelné, abyste si ji udrželi hluboko uvnitř tak, abyste ji nikdy nemuseli pocítit. Ve vás je však také ohromná radost, krása, láska a mír. Jsou ovšem na druhé straně té bolesti. Je tu nadšení, extáze, svoboda. Jen ji nechte být a dejte jí prostor, který potřebuje.
Z oblíbené knihy: Nespoutaná duše, cesta za hranice sebe sama od Michaela A. Singera
zdroj: Shumavan
Súvisiace články
