Lipnete? Žijete minulosťou? Neviete zabudnúť či odpustiť? …
To, že jsme se dostali do problému a prožíváme ho, je reakce nevědomé složky osobnosti (stínu) na naše vědomé potlačení nebo vytěsnění určité negativní emoce, jejíž kvalita se přímo zrcadlí v prožívaném problému, z něhož nám v důsledku plyne utrpení.
Pokud máme problém, příliš jsme se ztotožnili se svými myšlenkami a pocity a trápíme se iluzí falešného já, protože máme vždy tendenci se ztotožňovat s prožívaným. Není však cílem životní cesty jakkoliv zcela ovládnout všechny své myšlenky, pocity, vůli nebo vědomí a přitom odmítnout, potlačit nebo vytěsnit nevědomí, pudy, nutkání mysli a nechtění stínu. Cílem je pouze integrovat a transformovat – tedy přijímat a vyrovnávat krok za krokem a den za dnem vše, co z nevědomého stínu přichází, ať již do hlavy nebo do srdce. Což znamená, že mysl je třeba pravidelně uklízet, tj. vyrovnávat negativní a pozitivní myšlenky, a špinavé pocity pročišťovat, tj. vyvážit negativní a pozitivní pocity. Stejně tak vědomé chtění je třeba slaďovat s nechtěním nevědomého stínu, tj. vědomí spojovat s nevědomím. Naše skutečná podstata je nám totiž skryta až za pomíjivými závoji myšlenek a pocitů, za nánosy chtění a uvědomění, které vytvářejí iluzi falešného já (ega). Jedinou naší trvalou totožností pod vším tím neustále se měnícím a zmírajícím „já myslím, cítím, chci, jsem“ je jen čistá prázdnota přítomnosti.
Ivo Leinveber