Zuzana Soukupová
K jednomu z největších úskalí osobní cesty duchovně-energetického vzestupu patří dosažení emočního mistrovství, které jako první vyžaduje přijetí naší odpovědnosti za řízení osobních energií – reakcí na různé životní události, což vyžaduje, abychom věnovali svou energii raději k žádoucím výsledkům, jež jsou v souladu s naplněním naší životní cesty, než k tomu, abychom své osobní energie odevzdávali protistraně (hádky, emoční rozbroje, výčitky, odsuzování apod.).
Naše mentální a emocionální energetické pole bylo – před vstupem na cestu osobně-duchovního rozvoje, ale bohužel i často během ní – řízeno podvědomými silami skrytého „stínu“, jenž v nás vytváří různé 
touhy, reakce, myšlenky, impulsy a emoce, které většinou nekorespondují s naší skutečnou osobní životní cestou. Často se tyto podvědomé síly vydávají i během cesty osobně-duchovního rozvoje za „hlas intuice“, hlas našeho „vyššího já“. Můžeme je poznat podle tzv. impulsivního jednání – činů bez spolupráce s očištěným vědomím. Na určitém úseku naší cesty vzestupu tedy skutečné mistrovství vyžaduje, abychom se naučili vědomě a pečlivě sledovat své myšlenky, emoce – reakce na okolnosti běžného života, kdy se nejedná tedy o prosazování rozumu osobního já, spíše o kooperaci očištěného vědomí osobního já s pocitovou částí našeho skutečně „vyššího Já“ – vyšších částí našeho mnoha-dimenzionálního vědomí. Naučíme-li se vědomě sami sebe „nachytat“ v momentech, kdy se v našem vědomí vynořují negativní myšlenkové vzory, či když reagujeme prudkými emocemi, jen tehdy začínáme být pány svého života. Učíme se tedy vědomě přesměrovávat tyto energie k naplnění své skutečné osobní životní cesty, učíme se ovládat svůj vlastní stín. Je zřejmé, že k této činnosti potřebujeme obrovské sebekázně, jež vzniká v momentech, kdy si nepřetržitě připomínáme používání onoho skutečně správného myšlení, činů a to dokonce i tehdy, když se nám „nechce“, když náš stín chce nekompromisně či též často záludně převzít velení.
Nastoupíme-li cestu duchovně-energetického vzestupu, chceme být „světlem“, „duchovním člověkem“, vlastnit spoustu mimosmyslových schopností… Náš stín – naše podvědomé energie však často tento náš „duchovní úmysl“ sabotují, zpočátku velmi zřetelně, postupně však velmi důmyslně a skrytě. Náš stín umí vystavět vzdušné zámky typu ideálního partnera, dokonalé kulisy pro náš kariérní postup, nejskvělejší scénář pro předpoklady toho, kdy můžeme být skutečně šťastní. Stává se, že i osoby na cestě duchovně-energetického vzestupu bohužel nerozpoznají tyto falešné režiséry svého štěstí a nechají se jimi zcela ovládnout. Je tedy nanejvýš vhodné přijmout onu nepopulární skutečnost, že stinné části našeho Já se během cesty duchovně-energetického vzestupu vynořují vlivem zvýšeného přísunu energie z vyšších dimenzionálních pásem a to jen z jediného důvodu – abychom je mohli objevit, přesunout z tajného šuplíku podvědomí do vědomé mysli a posléze vědomě uzdravit.
Tímto způsobem můžeme pak zažít širší aspekty sebe sama, rozšířit tak své skutečné mistrovství a nalézt onen „mistrovský klid uvnitř sebe sama“, nalézt vnitřní pocit štěstí, které je stálé – a zcela nezávislé na vnějších okolnostech.
(zdroj: http://www.reiki-centrumpraha.cz)
