Lidé se mění, vztahy se mění, svět se mění i ty se měníš.
Dnes je vše jinak než včera.
Myšlenky se mění, pohledy se mění a tvé emoce také.
Nahoru, dolů, nahoru a dolů…….
Počasí a příroda se mění.
Co začíná růst, spěje ke svému konci.
Vše, co je, se postupně přetváří v něco jiného.
Lásku střídá nenávist, smutek nahradí radost a naopak.
Nic netrvá věčně, nic si nemůžeš uchovat navěky.
Čím větší touha po jistotě, tím větší zklamání.
Chceš-li se trvale o něco opřít, dříve či později upadneš.
Všechno je jedna velká iluze, která se mění zase v jinou.
Ta změna je motorem, který pohání iluzorní fyzickou realitu.
V ní nikdy nenajdeš vytoužený klid a mír, protože nic není takové, jaké se zdá.
I ty ve své podstatě neexistuješ, jsi jen oknem pro vesmírnou sílu.
A když to pochopíš, přestaneš se trápit a začne si toho všeho více užívat.
Nad iluzí nemůžeš zvítězit bojem, ale tím, že ji prohlédneš.
Pak teprve začíná to správné představení, v kterém mnoho věcí nebereš vážně.
Tragédie se postupně změní v komedii.
Směješ se svému strachu, nenávisti, závisti a bolesti, protože jsou jen další iluzí.
Pluješ lehce životem a stáváš se tak samotným plutím.
Jsi spokojený tam, kde jsi, protože víš, že nemůžeš být nikde jinde.
Nebereš si chování druhých osobně,protože jsi pochopil,
že jsou jako ty součástí vesmírné hry a jejich chování je zase iluze, která se neustále mění.
Pamatuj, že vše, co se mění, je iluze, která se jen navenek zdá skutečná.
Proto ji neber tak vážně a nevyžaduj od ní to, co ti nemůže poskytnout – jistotu, lásku a další podobné věci, které člověk „tam venku“ hledá.
Jsi vodou, která nikde neulpívá, ale teče……je v pohybu.
Svůj domov si nosíš neustále sebou ve svém nitru.
Prolétáváš vesmírem, který nemá začátek a konec, žádný přístav a žádný stálý vnější bod.
Jsi pevně ukotven ve svém středu a tím okolo se jen bavíš.
S vědomím, že se vše mění a bude vždy měnit,
si užíváš této iluze a zažíváš nepopsatelný pocit svobody.
O nic se neopíráš, nic nežádáš ani neočekáváš.
Přijímáš to, co je tak, jak to je a jen se bavíš a bavíš a bavíš…………
Karel Spilko