Bez vnútornej zmeny nemôžeme chcieť mať zdravé telo, vzťahy, spoločnosť. Všetko začína na úrovni JA.
Poznámka: Existuje jedno podobenství. Manželé se přestěhovali do nového bytu. Brzy ráno se manželka podívá z okna a vidí sousedku, jak tam věší vyprané prádlo. A říká manželovi: „Ta sousedka je velmi špatná hospodyňka. Podívej se, jak má špinavé prádlo.“ Manžel těmto slovům nevěnoval pozornost, mlčel. A tak každý den se dívala z okna, viděla sousedku a říkala: „Jáj, to je ale špindíra!“ A najednou se jednoho dne ráno podívala z okna a vidí: Sousedka věší čisté prádlo. Říká svému manželovi: „Vidíš, dnes věší čisté prádlo. Tak ta špindíra se konečně naučila prát.“ „Ne“, říká muž, „jen jsem dneska vstal dřív a umyl nám okno.“
Myslím, že o tom je celý náš život. To znamená, že se díváme přes své špinavé okno na svět a pomlouváme ho. Nejprve mi, prosím, řekněte, proč si nevšimneme, že je okno špinavé? Kritizujeme druhé…
Odpověď: Protože je pro mě příjemnější vidět to, co se děje u sousedky. Proto nevidím, co se děje u mě.
Otázka: Bojím se podívat do sebe?
Odpověď: To nejde.
Otázka: Tedy stále vidím všude samou špínu. A vy ji musíte odstranit?
Odpověď: Ano.
Otázka: Ve kterém okamžiku si všimneme, že je okno špinavé? Jak dospějeme k tomu, že to naše okno je špinavé?
Odpověď: Pokud není manžel? Ty si toho nevšimneš.
Poznámka: V tom je kořen všech problémů: A také války, všechno pochází z toho, že chceme předělat svět a změnit druhé. Toto krátké podobenství – to je celý náš život.
Odpověď: Ano.
Otázka: Koho například ve vztahu k nám nazýváte manželem?
Odpověď: Někoho, kdo je po tvém boku a může ti to ukázat, kdo je seriózní, na stejné úrovni jako ty, nebo možná i o něco výš. Pomůže ti pochopit příčinu, proč je svět špinavý: že je špinavý v tobě.
Otázka: Kdo to může udělat? Kdo je ten manžel, který nám umyje okno, abychom uviděli, že to celé bylo jen v nás?
Odpověď: Manžel je ten, kdo se dokáže povznést nad ženskou podstatu.
Otázka: My jsme ženská podstata? Obecně je celé lidstvo žena?
Odpověď: Ženy, ano.
Otázka: Je možné říci, že my jsme žena a náš manžel je Stvořitel?
Odpověď: Jistě.
Otázka: Takže dokud Stvořitel „nevyčistí okno“ a neřekne: „Podívej, jde o tebe“, nic se nepohne? Budeme řešit problémy na světové úrovni, zabíjet, mučit a trápit druhé?
Odpověď: Ano, a budeme se ospravedlňovat.
Poznámka: Velmi pesimistický závěr naší historie.
Odpověď: To jsou celé naše dějiny.
Poznámka: Musím pochopit, že záleží na tom, co mám v sobě. Pořád o tom mluvíme.
Odpověď: To není důležité. I kdybys to uviděl a uslyšel, a já nevím co, stejně to nebudeš chtít vidět.
Otázka: Stejně o to nepoprosím? Tak kde je vlastně ten přepínač? Kde? Jak?
Odpověď: Přijde shora.
Otázka: To znamená, že ve mně je ten egoismus, který mi brání vidět ostatní, ve mně je všechna ta špína a ve mně je to špinavé prádlo – ve mně?
Odpověď: Ano.
Otázka: Říkáte, že obrat může přijít jen shora? A proč pořád říkáte, že je třeba milovat bližního svého?
Odpověď: Neboť to jsou přikázání. Musíme to udělat, abychom se sladili s přírodními zákony. A jak na to? Když dojdeme k přesvědčení, že jinak nevydržíme, nepřežijeme, co nám zbývá?
Otázka: Takže se musíme ocitnout na pokraji života a smrti? A pak začneme chápat, že se k sobě musíme chovat s láskou?
Odpověď: Vidíš, jak je to jednoduché. ![]()
Poznámka: Ale je v tom něco děsivého, že se člověk musí dostat až na hranu.
Odpověď: Ano.
Otázka: A náš rozum?
Odpověď: Rozum nepomůže. Nežijeme rozumem, ale pouze svými pocity.
Otázka: Pak se hrana člověka nemusí nutně nacházet mezi životem a smrtí? Může to být prázdnota, může to být deprese, nějaký vnitřní pláč.
Odpověď: Ale člověk v tom musí cítit beznaděj. A pak si začíná uvědomovat, že je to všechno jenom v něm.
Otázka: Je to Stvořitel, kdo nám dává toto pochopení?
Odpověď: Ano. Nebo se toho musí ujmout určitá skupina lidstva a začne vše zavlažovat láskou. Celé lidstvo kropit láskou.
Otázka: Takže říkáte, že potřebujeme příklad?
Odpověď: Ano.
Otázka: Velký kabalista Ba‘al HaSulam píše o poslední generaci. Byly to jeho zápisky před smrtí.
Po všech těch kabalistických spisech, nepochopitelných pro lidi, najednou píše takové jasně srozumitelné poznámky, nazvané „Poslední generace“.
Píše tam, že by se měla objevit skupina lidí, která převezme zákon „miluj bližního svého“ a začne podle něho žít a šířit ho do celého světa.
Myslíte si, že to není fantazie, ani idealismus?
Odpověď: Čas dělá své. Myslím si, že nakonec lidstvo ze zoufalství přistoupí na přijetí tohoto principu nového života.
Z televizního programu „Zprávy s Michaelem Laitmanem“, 9. 2. 2023


