V rámci párových konzultací narážím velmi často na opakující se neporozumění v komunikaci a projevu mezi mužem a ženou. Podívejme se nyní na některé z nich a příště třeba zase na jiné.
ŽENY JSOU JAKO VLNY A STUDNY.
Když se žena cítí milována, její sebeúcta stoupá. Když se cítí opravdu dobře, dosáhne vrcholu – potom se však její nálada může změnit a její vlna se zlomí. Když dosáhne dna, opět vlna vzdouvá… Při stoupání vlny překypuje láskou a je schopna rozdávání. Když vlna klesá, potřebuje sama být láskou zahrnuta. Má pocity prázdnoty, negace, nesplněné touhy. Vnímá potřebu hovořit, být vyslechnuta a pochopena.
Tento pokles je jako sestup do studny podvědomého já, do temnoty a stínů. Může si připadat opuštěná, sama, bez opory. Jakmile dostoupí dna – začne se sama od sebe cítit lépe.
JAK MUŽ REAGUJE NA ŽENINU VLNU
Milovaná žena září láskou a spokojeností – většina mužů si naivně myslí, že tomu tak bude stále. Je to to samé, jako chtít od počasí, aby bylo stálé. Ve vztazích mužů a žen jsou přirozené rytmy a cykly.
Muži mají své jeskyně, odtahují se – a zase vylézají a přimykají se.
Ženy mají své vlny, potřebují se svěřit, mluvit o svých problémech.
Bolestí žen je, když ony se plně otevřou a chtějí být intimní, muž má v tu dobu sklon se odtáhnout.
1. Žena podvědomě cítí, že nastává doba, kdy se muž odtahuje – proto chce obnovit jejich intimitu „popovídáním“. On ale nechce. Ona z toho udělá chybný závěr, že on o ni už nestojí, že vůbec nechce mluvit. On chce mluvit, ale ne teď.
2. Žena pocítí hlubší a intimnější city, začne hovořit s citem, s důvěrností – a muž se odtáhne, protože se cítí náhle spoután. Pocítí potřebu se vzdálit, najít rovnováhu. Jeho odchod nenastartuje CO žena řekne, ale KDY to řekne.
Mnoho žen je překvapeno zjištěním, že muž, i když ženu velmi miluje, potřebuje se čas od času odtáhnout, aby se mohl zase přiblížit. Muži intenzivně potřebují a pociťují potřebu se odtáhnout – je to přirozený cyklus. Žena si toto občasné mužovo odtažení špatně vysvětluje, protože žena se odtahuje z jiných důvodů. Odtahuje se, když ji někdo ublíží, zraní ji, když ji někdo zklame.
Muž se z těchto příčin odtáhne také, ale odtáhne se i tehdy, kdy k tomu není žádná příčina, i když žena mu nic neprovedla. Plně ji miluje, plně jí věří – a přesto se odtáhne. Proč? Muž se odtahuje, aby uspokojil svou potřebu nezávislosti. A když se odtáhne, znovu pocítí nutkavou potřebu se vrátit, milovat, dobývat.
MUŽI CHTĚJÍ, ABY SE JIM VĚŘILO, ŽENY CHTĚJÍ, ABY SE JIM VĚNOVALA POZORNOST.
Muži nemají rádi nevyžádané rady. Chtějí na řešení přijít sami. Muž cítí oporu v ženě tehdy, když z jejího chování vyčte: „Spoléhám na tebe, že si poradíš, zvládneš to. Kdybys potřeboval cokoli, jistě by sis řekl sám.“
Žena touží být milována pro ni samotnou. Muž ji pozornostmi utvrzuje v tom, že ji pořád miluje.
Pozornosti říkají ženě:
– záleží mi na tobě,
– chápu, jak se cítíš,
– vím, co máš ráda, dobře tě znám,
– rád dělám věci, které tebe těší,
– nejsi sama a opuštěna, máš vždy mne.
Mnoho mužů si myslí: Když je žena jednou spokojena (naplněna pozornostmi), zůstane tak spokojena dlouho (ne-li navždy).
„Jednou jsem jí dokázal svou lásku, nepotřebuji jí to dokazovat a ujišťovat ji o tom znovu.“
„I když jsem zaujat svou prací, musí vědět, že ji miluji dnes, zítra, a po všechny časy, dokud ji neřeknu něco jiného.“
Ale není to pravda: Žena potřebuje být často – ideálně denně ujišťována, že je jediná, že jí není těžké porozumět a že je hodna lásky.
Proč? Vyplývá to z rozdílnosti muže a ženy:
Muž je ujišťován o svých kvalitách, schopnostech a síle skrze výkon a úspěch v práci, v tom, co dělá a tvoří.
Žena se ujišťuje o sobě samé skrze důvěrné vztahy – se svým mužem, dětmi, lidmi. Když toto ujištění své hodnoty nemá, začíná o sobě pochybovat, ztrácí sebevědomí.
A co je pozornost? Nic složitého, co by nešlo dát každý den. Objetí, dotek, úsměv, vlídné slovo, projevený zájem o ni a její pocity nebo o to, jak se měla. Jednou, dvakrát, třikrát za den. Pokud chce žena mnohem víc, pak se potřebuje podívat na emoční zranění ve svém nitru.
(Většina textu soupis více autorů, např. J. a E. Jelínkovi, J. Gray aj.)
zdroj: Bright Future Dimension
