Obyčejný člověk prchá od svého malého „já“ (před svými myšlenkami), před sebou samým někam na rekreaci, na chatu, či do lázní, ale je to marné, svému egu neuteče. Říká, že musí změnit prostředí, přijít na jiné myšlenky.
Na chvilku to pomůže, ale je to celkem směšné, protože „jiné myšlenky jsou také myšlenky“. Ale tímto není psáno, abychom nikam nejezdili, protože když někam přijedeme, tak je tam té 
nirvány právě tolik jako tam, odkud jsme odjeli. A když změníme prostředí, myšlenky (které jsou příčinou toho, proč jsme vlastně to prostředí změnili) jdou nerozlučně s námi jako náš stín. Takže na toho, kdo usiluje o nemyšlení, nemá změna prostředí vliv.
Nejlepší rekreace je právě nemyšlení – to je ta „země“, kde není utrpení, bídy, nemoci – to je brána k osvobození. Ke zničení dharm je potřeba naučit se mlčet. Jenže mlčení a MLČENÍ je rozdíl. Co o tom říkal Fráňa? „Mlčení tělem, jazykem, myšlenkami, pocity, dechem, vědomím, mlčením.“ Tolik Fráňa. Ta hloubka! Ta opravdovost!
Evžen Štekl – Síla moudrosti
http://silamoudrosti.unas.cz/cs/texts/sm.php
