Člověk je součást celku, kterému říkáme „Vesmír“, součást omezená prostorem a časem. Zažívá sám sebe, své myšlenky a své pocity jako něco odděleného od všeho ostatního – druh optické iluze jeho vědomí. Tato iluze je pro nás něco jako vězení, omezuje nás na naše touhy a náklonnost k několika nejbližším lidem. Naším úkolem musí být osvobodit se z tohoto vězení tím, že rozšíříme okruh svého soucitu na všechny živé bytosti a přírodu jako celek v celé její kráse. Nikdo to nedokáže úplně, ale snažit se o to, je už samo o sobě součástí osvobození a základem vnitřního bezpečí. 
Albert Einstein
