Za prvé děkovat Bohu za všechno, co se stane v budoucnu, a spoléhat na Boží vůli.
Za druhé neprojevovat agresi vůči budoucnosti.
Agrese vůči budoucnosti – to je strach, starosti, nejistota, pochybnosti. Kristus lidi vyzýval, aby nemysleli na zítřek a nestrachovali se o něj, že Bůh vše zařídí náležitým způsobem.
Skrze pokání musíte odstranit všechny okamžiky odsuzování lidí, všechny okamžiky opovrhování lidmi nedokonalými. Nepřezíráme lidi se zdravotním postižením, lidi, kteří jsou nedokonalí ve svém těle; naopak máme s nimi soucit. Pak jsou lidé nedokonalí svým duchem nebo duší, ani jimi nesmíme pohrdat, ale můžeme jim pomáhat, léčit je a vychovávat.
Pokud si příliš děláte starosti o svou budoucnost nebo jste sklíčení či odsuzujete ostatní nebo sebe, znamená to, že vaše závislost na duchovních úrovních dramaticky vzrostla a problémy v budoucnu porostou.
Abyste svůj charakter přivedl do harmonického stavu, je velmi důležité přehodnotit svůj postoj nejen k minulosti, ale rovněž i k budoucnosti.
S. N. Lazarev – Zdraví člověka (40 otázek o duši, osudu a zdraví 2)
zdroj: Cestou Světla
