Lidé překračují oceány, hledají nové země a riskují vše, protože je pohání naděje. Co se však stane, když se zdá, že veškerá naděje zmizela, když zhasla každá svíčka: láska, víra, duševní klid, prostě všechno? Jak může člověk pokračovat, když se zdá, že už nic nezbylo?
Naděje zůstává, když pochopíme, že vše je v rukou Stvořitele, té vyšší síly lásky, dávání a propojení, která stvořila a udržuje realitu. V tu chvíli si s jistotou uvědomíme, že nic není v našich vlastních rukou. Toto pochopení se stává novou svíčkou naděje.
Proč nám Stvořitel vždy nechává tuto poslední svíčku? Je to proto, že v úplně poslední chvíli, když se cítíme zcela ztraceni, Stvořitel nás zachytí a pokračuje s námi po cestě. To malé zbývající světlo je bodem spojení mezi námi v tomto světě a vyšší realitou.
Navíc tato svíčka nezhasne. Vždy zůstává zapálená. Doprovází nás po celý život, i když to necítíme.
Neexistují žádné stavy, ve kterých by tato svíčka skutečně zmizela. Stvořitel je dobrý a koná dobro, a proto spojení mezi Ním a námi vždy existuje. Jinak bychom se nikdy nenarodili, protože Stvořitel již vidí celou cestu našeho života od začátku do konce.
Proč tedy tak často tuto svíčku nevidíme a ztrácíme naději? Je to proto, že nejsme správně naladěni na naši existenci. Nedíváme se dostatečně hluboko do reality, ve které žijeme.
Správným přístupem je pamatovat si, že dobrota Stvořitele je vždy před námi. I když se vše zdá temné, tato malá svíčka zůstává zapálená a vede nás vpřed.
Michael Laitman


