Takže – člověk se narodí a mnohé závisí na tom, co cítí jeho matka a jeho otec.
Dítě vnímá celý svět prostřednictvím pocitú matky a její pocity mnohokrát zesiluje.
Nedávno se mi potvrdil ohromný význam vzpomínek na dětství. Otec a matka symbolizují pro dítě Jednotného Stvořitele, který je zastoupen mužským i ženským principem. Tyto dva protiklady musí být sjednoceny láskou, proto tím, že miluje otce i matku, utváří si dítě správný emocionální model světa.
Pro duši dítěte je nebezpečné, pokud se před ním matka a otec hádají a zejména pokud jeden druhého slovně napadají.
Slovní napadání je přáním duchovně zničit druhého člověka. Je to taktéž vražda, jenomže duchovní. V tento okamžik se u dítěte rozpadá v duši jednotný svět a dochází k úplnému porušení prvního přikázání: “ V jednoho Boha budeš věřit.“
Ať chce nebo ne, dítě si musí zvolit stranu otce nebo matky. Z vnitřního stavu lásky a vnitřního klidu, což mu poskytuje mocnou vyváženou energii, dítě sklouzává ke krajnostem – materiálním, nebo duchovním. Pokud zvítězí matka, bude dítě tíhnout k uctívání peněz, chtivosti, obžerství a ke krádežím.
Pokud zvítězí otec, charakter dítěte získá fanatický odstín a v budoucnu bude připraveno jít přes mrtvoly, aby dosáhlo svého cíle. Bohem pro nej bude rozum a dokonalost.
V neúplných rodinách se také rodí problémové děti. Dítě, které zůstane pouze s matkou, má před sebou dvě cesty: Buď bude matku zbožňovat, nebo jí bude kritizovat a dojde k přerušení spojení s ní. Tato semínka, zasetá v dětství, potom vyrůstají v podobě zmrzačeného charakteru nebo nemoci.
S.N.Lazarev Člověk budoucnosti Výchova rodičů 3


