autor:
Z pohledu vesmíru, nebo chcete-li z pohledu vibrační reality, je jedno, zda se mi to, čemu věnuji pozornost líbí, nebo nelíbí – je to pro mě krásné, nebo ošklivé. Vesmír nerozlišuje, jako mysl, duálně. Jednoduše vibračně načítá to, čemu věnujete pozornost, jako pro vás důležité a tím pádem cenné.
Všechno toxické, čím se denně zabýváte – to oceňujete.
Všechny iluze, o kterých jste silně přesvědčeni – to oceňujete.
Oceňujete to, co sledujete ve zprávách, na sociálních sítích, ve formě filmů, knih a co vyhledáváte každý den.
Oceňujete to, co s vámi nerezonuje, pokud tomu věnujete pozornost.
Oceňujete vše, co ve vás vyvolává pobouření a nebo spasitelské tendence.
Oceňujete to, co chybí, když tomu věnujete pozornost, nebo když kvůli tomu vyjíždíte na seminář, abyste se toho zbavili, nebo to vyřešili.
Oceňujete především to, co nechcete, k čemu máte odpor a přesně to si tvoříte ve vaší vibrační realitě.
Oceňujete svoji neschopnost, nezájem, nedostatečnost, nemoc (infekce, imunitu, toxické jídlo), nadváhu, sobectví, nedostatek financí, osamělost, svoje pocity viny a studu cítit to, co ve skutečnosti cítíte (zkoušet si druhou polaritu), jako by to byl hřích.
Oceňujete to, kým nejste a lpíte na identitě, která vás poutá k tomu všemu lpění, chtění a odporu k tomu, co je.
Tak spoluvytváříte to, co žijete – čili žijete to, co nejvíce oceňujete – častěji to, co máte v odporu.
Oceňujme tedy to, co s námi souzní, co s námi rezonuje, kde máme soulad, kde to s námi vibruje na stejné frekvenci. Část toho jde už přímo z frekvence souladu, je to to místo, kde nefiguruje identita (osobnost). Je nám to přirozené a ty zbylé části, ještě se na identitu vážící, zkusme vědomě neoceňovat (věnovat tomu pozornost).
To neznamená potlačovat cokoli, co v nás vyvolává odpor a zavírat před tím odteď oči, pokud nás to přivolá v přítomném okamžiku. Jen to nechte vědomě jít – možná s nějakou emocí, která přejde jako vlna tělem, s nějakým starým přesvědčením, a vědomě si dovolte s tím zůstat a pustit.
I odpor nás vede k sobě.
A když nás tam zavede, pak už je jasné, co ocenit.
Když to se mnou neladí, jdu dál.
Nic neposuzuji, neodmítám a nepotlačuji.
Jednoduše si to zvědomím, pustím a JSEM.
Shumavan
