Čas sa kráti.. nečakajme na nič, my sme tí, ktorí sú zmenou vo svete. Cez zmenu svojho vnútorného sveta.
Je první pravda, subjektivní nebo osobní, leč to není vskutku pravda neb se mění v čase. Ve třiceti by 
měla být jiná než po padesátce, a pokud není, promarnili jste dvacet let života.
měla být jiná než po padesátce, a pokud není, promarnili jste dvacet let života. Je i druhá pravda, objektivní nebo neosobní, leč i ta je různá a leckdy protikladná v různých duchovních směrech.
A pak jest skutečná pravda, ale ta je jako slunce, co svítí na všechny bez rozdílu a beze sporu.
A zatímco první a druhá pravda vypadá jako nablýskané dveře, na kterých je napsáno: život věčný, naděje a úleva, a stojí před nimi dlouhá fronta.
Poslední pravda jsou omšelá a zaprášená vrátka, na kterých se píše: absolutní smrt, beznaděj a bolest, a nikdo tam nestojí, nechce si ji uvědomovat.
Lidstvo prožívá poslední odpor k uvědomění.
Máme na výběr a planeta čeká na odpověď.
Osvícení nebo vyhoření?
Tak proto.
Ivo Leinveber
