Nevěřím v pozitivní změnu světa z jeho vlastní vůle.
Lidstvo se najednou nestane laskavějším, moudřejším nebo ohleduplnějším. Věřím však, že lidstvo se dostane do tak nebezpečného a hrozného stavu, že konečně pochopí, že se musí změnit, a to vážně a naléhavě. Lidstvo se změní, až bude zděšeno, až uvidí, že se blíží jeho vlastní konec.
Jsem optimista? Ano, ale ne v naivním smyslu.
Doufám, že lidé jasně uvidí, že směřují k rychlému a nevyhnutelnému kolapsu. Teprve pak si možná uvědomí, že musí existovat východisko, i když zatím nevidí, jaké to je.
Když dnes lidem řeknete: „Chovejme se k sobě dobře“, zní to dětinsky, naivně a nereálně. Přesto je to nejlepší, nejvznešenější a nejnutnější přístup, jaký můžeme zaujmout. A přesto, kolik utrpení musí lidstvo snášet, než bude moci říct: „Dost!“?
Jaká myšlenka probudí lidi těsně před propastí?
Bude to v okamžiku, kdy si lidstvo uvědomí, že ztrácí vše, zejména své děti, tj. když lidé uvidí, že budoucnost jejich dětí a vnoučat mizí, že jejich existence je ohrožena a že už nemají kam utéct. V tom okamžiku bezmocnosti budou souhlasit se změnou.
Skutečná změna přichází shora, ale pouze tehdy, když jsme připraveni ji přijmout, a naše připravenost na takovou změnu se rodí z absolutní beznaděje. Civilizace musí dospět k uvědomění si slepé uličky, že bez vnitřní transformace vše zmizí. Tento pohyb směrem k bodu zlomu nemůžeme zastavit. Nepomůže ani rozum, ani logika.
Co tedy pomůže?
Pouze hluboký vnitřní pocit, že slepá ulička je nevyhnutelná. Proto se věnuji výuce a sdílení znalostí, metod a porozumění, které mají schopnost připravit mysl lidstva na takovou změnu. Stejně tak i samotná realita probudí srdce lidí prostřednictvím svých vlastních krizí a tlaků.
Zůstává velká otázka: Můžeme lidstvo přivést k uvědomění si, na čem závisí skutečná změna, rychleji, příjemněji a s větším vědomím procesu, ve kterém se nachází?
To je moje naděje.
Michael Laitman

