Tetanie patří mezi nejčastější, ale zároveň nejméně pochopené stavy dnešní doby.
Spousta lidí ji má, aniž by o tom věděli.
A ještě víc lidí se za ni stydí, protože „to vypadá jako panika“, „hysterický útok“ nebo „slabost“.
Jenže tetanie není slabost.
Tetanie je tělo pod tlakem, který už nedokáže unést.
Co je vlastně tetanie?
Tetanie je stav, kdy se nervový systém a svaly dostanou do přepětí.
Doslova.
Nervy začnou reagovat přecitlivěle, svaly se stáhnou, dech se rozhází a tělo se začne chovat, jako by bylo v ohrožení života.
A to i přesto, že žádné skutečné nebezpečí není.
Typické příznaky:
-mravenčení prstů a rtů
-křeče v rukou („pacičky“), někdy i nohou
-tlak na hrudi
-pocit, že se člověk nemůže nadechnout
-třes, bušení srdce
-úzkost, strach, panická reakce
-pocit odpojení, nereálnosti
-návaly tepla, chladu
-slabost, pocit na omdlení
Lidé si často myslí, že umírají.
A přitom jde „jen“ o to, že tělo je už příliš dlouho přetažené.
Proč tetanie vzniká?
Tetanie nikdy nevzniká z ničeho.
Je to projev dlouhodobého stresu, napětí, strachu, přetížení nebo potlačených emocí.
Nejčastější příčiny:
●chronický stres
●nedostatek spánku
●přetížení psychiky
●potlačované emoce
●vyhoření
●rychlé nebo mělké dýchání
●nedostatek minerálů (hlavně hořčíku, vápníku)
●hyperventilace během paniky
Tetanie je vlastně výkřik těla, které říká:
„Už toho mám moc. Zpomal. Zastav se. Začni mě vnímat.“
Není to nepřítel.
Je to signál.
Tetanie není slabost. Je to důkaz, že jste se dlouho drželi silní.
Mnoho lidí s tetanií jsou ti, kteří se snaží zvládat všechno sami.
Nechceš být na obtíž, nechceš si stěžovat, nechceš zpomalit.
Držíš se, jedeš, funguješ.
A pak jednoho dne tělo řekne:
„Dost. Teď posloucháš mě.“
Tetanie se často objeví u lidí, kteří:
●dlouhodobě potlačují emoce
●nechtějí, aby druzí viděli jejich strach
●chtějí být perfektní
●jsou přetížení, až už to nevnímají
●dlouho neuměli říct „ne“
Protože tělo vždycky ví, kdy už je toho moc.
Jak s tetanií pracovat?
Neexistuje jedno kouzelné tlačítko, ale existuje cesta.
A ta začíná přijetím:
„Ano, moje tělo volá o pomoc. A já ho začnu poslouchat.“
Co pomáhá dlouhodobě:
●učit se vědomě dýchat (pomalu, přes břicho)
●doplnit hořčík a minerály (pod dohledem)
●omezit stres a přidat odpočinek
●pracovat s emocemi, které člověk dlouho držel v sobě
●uklidnit nervový systém — meditace, klid, ticho
●vědomá práce s tělem, jemný pohyb
●přijetí, že tělo má hranice
Tetanie není něco, co „přejde“.
Je to něco, co tě učí.
Tetanie je volání k návratu k sobě.
Není to selhání.
Není to slabost.
Je to zpráva těla, že dlouhodobě neseme něco, co už neunese samo.
A pokud ten signál pochopíme, může nás tetanie dovést ke klidu, vnitřní síle a úplně jinému způsobu života.
zdroj: Michal Uhlíř
