Příčiny, které nás, lidi, odcizují sobě navzájem, jsou především trojí:
1. Rozdílnost názorů: že nedovedeme o stejných věcech stejně smýšlet.
2. Nenávist: že nechceme připustit rozdílné smýšlení o těchže věcech bez újmy na přátelství a následkem toho že se nedovedeme lišit v názorech bez citového zaujetí proti sobě.
3. Otevřené křivdy a pronásledování, v něž ústí nenávist k naší vzájemné záhubě.
První roztržka pochází z MYSLI, druhá z VŮLE A CITŮ, třetí ze SIL tajně či veřejně stavěných proti sobě ke vzájemnému ničení.
Takové roztržky nazývám nelidskostí, protože člověk, stvořený k obrazu Božímu, by měl být všestranně vlídný, líbezný a pokojný.
Ale nyní, když se člověk odděluje od člověka, když člověk nedokáže snášet člověka, když člověk zuří proti člověku, je to zřejmý úpadek lidskosti.
Aby tedy bylo možné zaměnit nelidskost za lidskost, musíme k tomu všemožně hledat cesty. Takové se nabízejí tři:
• První, aby se lidé odnaučovali přílišně důvěřovat svým smyslům, brali v úvahu společnou křehkost lidskou a uznali za nedůstojné člověka stíhat se navzájem nenávistí pro ledajaké příčiny, a proto aby si navzájem odpustili minulé hádky, žaloby, křivdy; to nazveme SMAZÁNÍM MINULOSTI.
• Za druhé, aby nikdo nevnucoval nadále jiným své zásady, nýbrž aby každému dovolil ponechat si svůj názor a klidně užívat svých věcí; to nazveme VZÁJEMNOU SNÁŠENLIVOSTÍ.
• Za třetí, aby všichni hleděli bdělostí již společnou zjišťovat, co by bylo nejlepší, a tak aby si navzájem znovu sjednocovali své smysly, své chtění a své podnikání; to nazveme SMÍŘENÍM.
Jan Amos Komenský
Obecná porada o nápravě věcí lidských
zdroj: Cestou Světla