Jestliže má člověk zvýšenou pýchu, smýšlí-li špatně o lidech, o sobě, osudu nebo o Bohu, pokud je stále nespokojen, odsuzuje, lituje a obává se o budoucnost, je jasné, že se v jeho životě do popředí dostává vědomí.
Na budoucnost se ovšem připravujeme prostřednictvím podvědomí, jelikož podvědomí všechno ví včetně toho, co se v budoucnu stane. Pokud ale triumfuje vědomí, člověk ztrácí intuici a schopnost podvědomě ovlivňovat události. Když se o to přesto na vnější úrovni pokusí, v tu chvíli se podobá rakovinné buňce, která se snaží řídit tělo a bojuje proti němu.
V lidském těle sice rakovinný nádor může zvítězit, ale v měřítku Vesmíru nikdy nebude vítězem člověk, který se nechává řídit svým vědomím. Jeho vědomí bude zastaveno shůry, aby člověk pochopil, že na prvním místě v životě vždy musí být duše.
Nejednou jsem mluvil i psal o tom, že budoucností pro ďábla je šílenství. Psychické nemoci jsou především ponížením pýchy. Tím nakonec ztrácíme to, kvůli čemu jsme ztratili lásku.
S. N. Lazarev – Zdraví člověka (Lék na všechny nemoci)
zdroj: Cestou Světla
