Čím více se člověk bojí, a čím víc svou bojácnost překonává, tím je odvážnější.
Ale ve své podstatě jsme vlastně zbabělí, protože v nás působí egoismus. Ten nám nedovolí bezohledně poškozovat sebe sama. Vždy je v nás určitá bázeň.
Se svou egoistickou přirozeností nelze dosáhnout odvahy bez strachu.
Jak se s tím vyrovnávají odvážní lidé? Překonávají svoji bojácnost.
Bojácnost je sice opovrhovaná, ale je třeba si uvědomit, že jde o přirozenou a velmi silnou lidskou emoci. Mimochodem nás chrání před mnoha problémy, které můžeme způsobit sobě i druhým.
Neměli bychom podceňovat člověka, který přizná, že se bojí. Jen musíme umět tuto sílu vyvážit.
V každé situaci musíme najít správnou míru a rozvahu.
Odvaha beze strachu nemůže existovat.
Jak bychom tedy měli vychovávat děti?
Často se jim říká: „Neboj se, nebuď zbabělec, buď odvážný.“
Je nutné jim ale hlavně říkat, aby vše zvážily.
Ať zváží všechna pro a proti. Totéž samozřejmě platí i pro dospělé.
Tomu se říká výchova.
Právě tato opatrnost, tato „bojácnost“, může dítěti pomoci. Již malému dítěti, od tří let jeho věku.
Pokud rodič takto přistupuje k dítěti, vypovídá to o něm, že učí své dítě vyváženému a uvážlivému vztahu ke světu a celé společnosti.
Z televizního pořadu „Novinky s Michaelem Laitmanem“
zdroj: Mezinárodní akademie kabaly – Československo
