Když se v člověku objeví nějaká přání, měl by je nejprve prozkoumat a potom je „soudit“, to znamená prověřit svůj záměr, a teprve pak tato přání naplňovat.
V zásadě vždy nejprve cítíme nějaké podněty v srdci a jim odpovídající myšlenky. Teprve potom přecházíme k uskutečnění, k realizaci našich myšlenek a pocitů.
Člověk v sobě musí rozvinout takovou sílu, aby mohl neustále zkoumat, proč něco činí a co ho k tomu vede. Tomu se říká „soudci uvnitř člověka“.
Znamená to tedy, že neustále posuzujeme sebe, druhé i Stvořitele? Dokonce se říká, že každý soudí druhé podle míry vlastní nenapravenosti a egoismu. Znamená to, že bližního vždy hodnotím ve vztahu k sobě. Člověk hodnotí druhého podle svých vlastností: dobrými je vidí jako dobré, špatnými jako špatné. Může druhého dokonce i ospravedlnit. Většinou ho však bude hodnotit negativně, protože ho k tomu nutí nenapravený egoismus.
Michael Laitman
Z TV programu „Duchovní stavy“
zdroj: Mezinárodní akademie kabaly – Československo
