Veľmi dobré informácie! Doplním k článku – dobré je zistiť napr. aké druhy horčíka sú + na čo ktorý pôsobí. Dávať si pozor komu čo škodí/čo nemôže, kvôli zdravotným problémom. Preto prosím ako vždy, informácie treba aplikovať podľa svojich potrieb. Nič nie je úplne presne dané a platné 🙂
—————————————-
(samozřejmě ty přírodní v ovoci a zelenině jsou NEJ-lepší,
ale když je potřeba doplnit tak níže je „kdy“…)
–
Vitamíny A,D,E – rozpustné v tucích – užíváme vždy s potravou.
Železo ne na prázdný žaludek, aby nevyvolal nevolnost.
Vápník, hlavně vyšší dávky, užíváme večer nebo mezi hlavními jídly
Příjem vitamínu K2 je také naprosto nezbytné zajistit při užívání doplňků vápníku a vitamínu D.
Nejdůležitější funkcí vitamínu K2 je zajištění pohybu vápníku v organismu. Prakticky tento vitamín podporuje ukládání vápníku v kostech a zubech a napomáhá odstraňovat vápník z míst, kde jej nechceme, jako jsou arterie.
Draslík – kalium
Denní spotřeba draslíku by se měla pohybovat mezi 2-4 gramy.
Zinek by jsme měli užívat při jídle, neboť jak je objem potravy nízký, tak může vyvolat nevolnost.
Vitamíny B-komplexu se užívají ráno a na lačno, tehdy je jejich působení nejúčinnější.
Vitamín C zužitkuje tělo nejlépe, když jej užijeme spolu s jídlem, což je nejbezpečnější pokud máte žaludek citlivý na kyseliny.HořcíK může trochu uspávat, takže nejvhodnější je užívat ho večer. Aktivuje peristaltiku střev a proto je vhodné jej užít po jídle.
Magnesium zhoršuje vstřebávání některých jiných léků,
Opatrní při vyšším dávkování magnesia by měli být pacienti s nemocemi ledvin.
(NEDOPORUČUJI: Oxid hořečnatý – velmi špatně vstřebatelný, levný, často v laciných doplňcích)
Multivitaminu nebo antioxidanty můžeme jíst kdykoliv v průběhu dne. Zapíjíme je nejlépe čistou vodou.
Vápník a magnesium
Je vhodné aplikovat odděleně, magnesium ráno,
calcium v poledne či večer.
Při jejich současné aplikaci je vstřebání hořčíku sníženo.
Lutein a Zeaxantin –
patří mezi tzv. karotenoidy, což jsou přírodní barviva. Vyskytují se u všech žlutě až červeně zbarvených plodů, ale také v listové zelenině (špenát, kapusta) a brokolici.
Tyto dvě látky plní jak funkci antioxidační, tak dokáží zpomalit degenerativní změny v oku. Lutein i zeaxantin jsou hromaděny v sítnici lidského oka.
Vyšší koncentrace luteinu i zeaxantinu lze nalézt v tzv. žluté skvrně v oku, která hraje důležitou funkci v centrálním vidění (tj. vidění toho, co máme právě v centru zorného pole, resp. to na co je zaostřen zrak).
U diabetiků s retinopatií byla pozorována 3x nižší koncentrace luteinu a zeaxantinu v porovnání se zdravými pacienty. Lutein je vhodný užívat s jídlem, které obsahuje tuk, pro lepší vstřebatelnost.
–Tablety s postupným uvolňováním užíváme s hlavním jídlem
–POKUD DOPLŇUJETE KOLAGEN a nedoplňujete CÉČKO (nebo jej nemáte ve stravě dost) pak se vám kolagen nebude vstřebávat a VYLOUČÍTE jej
(VELKÁ přemíra kolagenu a kolagenových doplňků – lepí fascie a člověk „tuhne“ – chce to POHYB )
MÉNĚ je často VÍCE
TO co POMÁHÁ může ve větší míře ŠKODIT
FluorPomáhá: posiluje zubní sklovinu, zabraňuje zubnímu kazu.Škodí při nadbytku: zubní fluoróza (bílé skvrny, křehká sklovina), kostní fluoróza (ztuhnutí kloubů, křehkost kostí).
–
MagnéziumPomáhá: proti křečím, nervozitě, svalovým tikům.Při dlouhodobém nadbytku: může způsobit průjmy, oslabení svalového tonu, poruchy vstřebávání vápníku a paradoxně i svalové křeče.
–
Voda (hydratace)Pomáhá: tělo potřebuje dostatek vody pro správné fungování. Přehydratace (hlavně s nedostatkem elektrolytů): může způsobit hyponatrémii – nebezpečný pokles sodíku, otoky, nevolnost, bolesti hlavy.
–
Bylinky (např. třezalka)Pomáhá: na depresi, úzkosti.Dlouhodobé užívání nebo ve vyšší dávce: může způsobit přecitlivělost na slunce, ovlivnit účinek jiných léků, způsobit únavu nebo podrážděnost.
–
Slunce a vitamín DPomáhá: tvorba vitamínu D, dobrá nálada, imunita.Při nadbytku UV záření: poškození kůže, stárnutí, rakovina kůže.
–
SůlPomáhá: udržuje rovnováhu tekutin, nervovou činnost.Nadměrně: zvyšuje krevní tlak, zatěžuje ledviny, způsobuje zadržování vody.
– – – –
Paracelsus to říkal už v 16. století:
„Vše je jed, jen dávka rozhoduje, zda je látka jed.
–
Přehled minerálů a vitamínů, které jsou pro tělo potřebné, ale při nadbytku mohou dělat pravý opak – škodit.
Všechno je to o rovnováze. 
–
Vitamín A (retinol)Pomáhá: očím, imunitě, pokožce, růstu.Při nadbytku: bolesti hlavy, únava, poruchy jater, vypadávání vlasů, suchá kůže. Dlouhodobě může být i toxický (hlavně v těhotenství).
–
Vitamín DPomáhá: vstřebávání vápníku, imunita, kosti.Při nadbytku: zvýšené hladiny vápníku → nevolnost, zvracení, slabost, poškození ledvin, kalcifikace tkání.
–
Vitamín EPomáhá: jako antioxidant, chrání buňky.Při nadbytku (doplňcích): může zvyšovat riziko krvácení (např. v kombinaci s léky na ředění krve), únavu, bolesti hlavy.
–
Vitamín CPomáhá: imunita, antioxidant, vstřebávání železa.Nadměrně: průjmy, žaludeční potíže, může zvyšovat riziko ledvinových kamenů (z oxalátů).
–
Vápník (Ca)Pomáhá: zuby, kosti, nervy.Nadměrně: poruchy ledvin, zácpa, ukládání vápníku do měkkých tkání, zhoršení vstřebávání jiných minerálů (např. hořčíku a zinku).
–
Železo (Fe)Pomáhá: krvetvorba, přenos kyslíku.Při nadbytku: oxidační stres, poškození jater, kloubů, zácpa, riziko infekcí – tělo se brání před „rezavěním“.
–
Zinek (Zn)Pomáhá: imunita, hojení, kůže, hormony.Nadměrně: potlačuje imunitu (!), snižuje vstřebávání mědi, nevolnost, bolesti žaludku.
–
Selen (Se)Pomáhá: štítná žláza, imunita, antioxidant.Při nadbytku: lámavé nehty, vypadávání vlasů, česnekový dech, nervozita, podrážděnost.
–
Jód (I)Pomáhá: funkce štítné žlázy.Nadměrně: může způsobit hypertyreózu nebo naopak zpomalit štítnou žlázu (tzv. jodismus – podráždění).
–
Měď (Cu)Pomáhá: tvorba krve, mozek, imunita.Při nadbytku: může být toxická – bolesti břicha, únava, podrážděnost, zvracení, narušuje rovnováhu se zinkem.
–
Doplňky stravy by měly být jen doplněk, ne každodenní rutina bez důvodu. Většina lidí má dost vitamínů a minerálů ze stravy, pokud jedí pestře. Dlouhodobé užívání „jen tak“ může nadělat víc škody než užitku.
–
B-komplex je skupina vitamínů, které často spolupracují, ale každý z nich má specifickou roli – a při nadbytku (hlavně z doplňků) se můžou objevit i nepříjemnosti. Tady je stručný přehled:
–
Vitamín B1 (thiamin)Pomáhá: nervům, srdci, mozku, metabolismu cukrů.Nadbytek: tělo ho většinou vyloučí močí, takže je málo toxický. Ve velmi vysokých dávkách může výjimečně způsobit alergické reakce nebo bolesti hlavy.
–
Vitamín B2 (riboflavin)Pomáhá: při výrobě energie, zdravé kůži a očím.Nadbytek: je rozpustný ve vodě a vylučuje se močí (ta pak může být jasně žlutá – to je normální). Nejsou známy toxické účinky.
–
Vitamín B3 (niacin / niacinamid)Pomáhá: energii, nervům, trávení, pokožce.Nadbytek: Niacin může způsobit zrudnutí, pocit horka („flush“), svědění kůže, nevolnost.
POZOR! – Ve vyšších dávkách: poškození jater.
Niacinamid je šetrnější, ale i ten ve vysokých dávkách může být toxický pro játra.
–
Vitamín B5 (kyselina pantotenová)Pomáhá: metabolismu, hormonům, kůži.Nadbytek: z doplňků může způsobit průjem nebo podráždění žaludku, ale obecně je dobře snášen.
–
Vitamín B6 (pyridoxin)Pomáhá: nervům, tvorbě neurotransmiterů, hormonální rovnováze.Nadbytek: při dlouhodobém užívání vysokých dávek (nad 100 mg denně) → nervové poškození, brnění končetin, ztráta citu, nestabilita.
–
Vitamín B7 (biotin)Pomáhá: kůže, vlasy, nehty, metabolismus tuků.Nadbytek: je velmi dobře snášen, toxický účinek není prokázán, tělo ho snadno vyloučí.
–
Vitamín B9 (kyselina listová / folát)Pomáhá: krvetvorba, těhotenství, vývoj nervového systému.Nadbytek: Ve formě doplňků (syntetická kyselina listová) může maskovat nedostatek vitamínu B12.
POZOR! – Vysoké dávky mohou narušovat imunitu nebo zvyšovat riziko některých typů rakoviny – při dlouhodobém předávkování.
–
Vitamín B12 (kobalamin)Pomáhá: krvetvorbě, nervům, mozku.Nadbytek: Z jídla nebo běžných doplňků většinou nevadí.
V injekcích nebo megadávkách může vzácně způsobit akné, vyrážku nebo rozkolísání nálady (u citlivých osob).
–
B-vitamíny jsou rozpustné ve vodě, a tak se většinou vyloučí močí.
–
Výjimky, na které si dát pozor:
B3 (niacin) a B6, které mohou při dlouhodobém nadbytku uškodit (játra, nervy).
–
Ideální je užívat B-komplex jen podle potřeby nebo pod dohledem.
–
Běžné minerály, které jsou prospěšné v malém množství, ale při nadbytku můžou být škodlivé – zvlášť pokud se berou jako doplňky stravy dlouhodobě:
–
Sodík (Na)Pomáhá: rovnováze tekutin, svalům, nervům.Nadbytek: vysoký tlak, zadržování vody, zatížení srdce a ledvin.
➤ Hlavní zdroj: sůl (kuchyňská, v potravinách).
–
Draslík (K)Pomáhá: srdeční činnosti, nervům, rovnováze tekutin.Nadbytek: srdeční arytmie, slabost – hlavně u lidí s ledvinovou nedostatečností.
➤ Při normální funkci ledvin je přebytek vyloučen, ale opatrnost u doplňků!
–
Vápník (Ca)Pomáhá: kostem, svalům, srážlivosti krve.Nadbytek: ledvinové kameny, kalcifikace cév, zácpa, poruchy vstřebávání jiných minerálů.
➤ Občas se nadměrně užívá při osteoporóze nebo „pro jistotu“.
–
Hořčík (Mg)Pomáhá: nervům, svalům, proti křečím.Nadbytek: průjem, nízký tlak, únava – hlavně z doplňků.
➤ Přírodní zdroje (ořechy, semínka) jsou bezpečné.
–
Železo (Fe)Pomáhá: tvorbě červených krvinek.Nadbytek: oxidativní stres, zácpa, poškození jater – zejména u mužů a žen po menopauze.
➤ Doplňky brát jen po konzultaci (přetížení železem je nebezpečné).
–
Zinek (Zn)Pomáhá: imunita, hojení, hormony.Nadbytek: nevolnost, oslabení imunity (!), narušení vstřebávání mědi.
➤ Při nachlazení pomáhá, ale dlouhodobé vysoké dávky škodí.
–
Měď (Cu)Pomáhá: tvorbě krve, enzymům, mozku.Nadbytek: toxický, může poškodit játra a nervy.
➤ Přebytek mědi se může ukládat (např. u Wilsonovy choroby).
–
Selen (Se)Pomáhá: imunitě, štítné žláze, jako antioxidant.Nadbytek: vypadávání vlasů, lámání nehtů, únava, česnekový dech.
➤ Už mírné překročení dlouhodobě může být rizikové.
–
Jód (I)Pomáhá: štítné žláze. (POZOR však na sniženou nebo zvýšenou funkci žlázy)Nadbytek: stejně jako nedostatek → poruchy štítné žlázy (např. hypertyreóza nebo zánět).
➤ Občas skrytý v mořských řasách nebo jódu navíc v doplňcích.
–
Orgánové hodiny
a vrcholná aktivita jednotlivých meridiánů (mají i své minimum aktivity v rámci dne)
– Orgán
Co dělat a nedělat
–
23.-1.hod
ŽLUČNÍK
Tento čas je ideální pro první nejhlubší fázi spánku, kdy dochází ke psychickému zpracování vjemů dne. Aktivizuje se žlučník, který zahajuje pravidelný detoxikační proces těla, který kolem 1.hodiny předá játrům. Dochází ke trávení tuků, tvorbě cholesterolu a čištění všech tělesných tkání
–
1.–3.hod
JÁTRA
Jestli jsme šli spát před 23.hodinou, tělo má v 1.hodinu ráno za sebou první aktívní REM fázi hlubokého spánku a snů, a játra mohou začít detoxikovat celé tělo. Játra čistí krev a zajišťují vylučování odpadních látek, přičemž nastává útlum a nejnižší okysličení mozku, proto se nedoporučuje zvýšená aktivita, cestování, pít alkohol a kávu, kouřit a jíst tučná jídla. Je to čas nejintenzivnější vnitřní očisty organismu, která by se měla odehrávat během klidové fáze spánku
–
3.–5.hod
PLÍCE
Čas čištění plic, proto se v tuto dobu budí kuřáci, astmatici a nemocní se záněty dýchacích cest. V této době člověk pociťuje největší strach a úzkost. Je to nejlepší čas dne na dychové cvičení, meditace a jógu
–
5.-7.hod
HRUBÉ STŘEVO
Ideální čas na první vyprázdnění dne a čištění štřev po noční detoxikaci jater. Chybějící aktivita střev v tuto hodinu ukazuje na zpomalený metabolizmus, nedostatečnou čistící schopnost jater a podezření na autoimunitní onemocnění. Nedostatečné ranní vylučování vede k přiberaní na váze, zánětu dutin a kožním problémům. Mezi 5. a 7. hodinou ranní je důležité vyhnout se časovému stresu
–
7.-9.hod
ŽALUDEK
Nejvyšší činnost žaludku, proto pro optimalizaci zažívání a energetického metabolismu je důležité jíst hlavní jídlo dne mezi 7. a 9. hodinou ranní. Tělo potřebuje být v teple, není vhodná studená sprcha. Nejlepší čas pro vstřebání ovocných a zeleninových šťav, vitamínů a potravinových doplňků
–
9.-11.hod
SLINIVKA
Žaludek posouvá slinivce jídlo ze snídaně na trávení, která produkuje trávicí enzymy a hormony jako jsou inzulin a glukagon pro metabolismus cukrů, a posílá živiny srdci a mozku. Když člověk nesnídá, tělo v tuto dobu nemá dostatek energie a živin pro optimální mozkovou a srdeční činnost. Chybějící cukr se tělo snaží kompenzovat zvýšenou tvorbou inzulinu, která může vést k přibírání na váze, tvorbě cyst a rozvoji cukrovky. V této době by se nemě pít alkohol. Tělo nejlépe metabolizuje cukr. Kolem 11.hod nastává dopolední výkonnostní vrchol
–
11.-13. hod
SRDCE
Doba aktivní činnosti srdce a distribuce živin do tkání celého těla. Nastává mírný útlum. Není dobré konzumovat velká a těžká jídla. Nejlepší hodina na procházku či krátký spánek
–
13.-15. hod
TENKÉ STŘEVO
V největší činnosti je tenké střevo. Probíhá trávení bílkovin z dopoledního jídla. Znižuje se citlivost zubů (čas na zubaře) a začíná se zvyšovat fyzická aktivita
–
15.–17. hod
MOČOVÝ MĚCHÝŘ
Nejvíce pracuje močový měchýř. Fyzická aktivita stoupá a nastává čas druhého výkonnostního vrcholu. Je vhodné pít bylinkové čaje a je také nejlepší čas na výdatnější jídlo
–
17.–19. hod
LEDVINY
V činnosti jsou ledviny a dochází k vylučování všech odpadních látek z těla. Ledviny filtrují krev a rozhodují co opětovně vstřebat, a co z těla vyloučit. Zajišťují chemickou rovnováhu krve v závislosti na kvalitě výživy a pitného režimu dne
–
19.–21. hod
KREVNÍ OBĚH
Výživové látky jsou rozvádeny oběhovým systémem do celého těla. Dochází k vyživování buněk a tkání celého těla. V tento čas člověk dobře vnímá, je to nejvhodnější čas na psychickou činnost, umělecké aktivity, knihu, film, divadlo. V této době je také nejučinnější působení léčiv a kožních přípravků kvůli nejintenzivnější cirkulaci krve
–
21.-23. hod
TŘÍ OHŘÍVAČE
Je to čas odpočinku a přípravy na spánek. Člověk by neměl jíst, kouřit a věnovat se zvýšené aktivitě. Číňané lokalizují tento energetický orgán do oblasti žaludku. Je zodpovědný za hamornizaci hormonálního systémů a důležitý pro optimální fungování lymfatického systému
.
.
.
Dáša Bau.K.
zdroj: Dáša Křížová
