Aby se člověk stal skutečným člověkem, musí především zvládnout celou stupnici dvojic vlastností. Jejich ovládání znamená, používat je v pravý čas a na správném místě. Tatáž vlastnost použitá v pravý čas a na pravém místě je tvůrčí hodnotou, stává se však destruktivní, jeli použita na nepravém místě a v nevhodnou dobu.
Tyto principy nám pomohou se spojit se Zemí. Tím, že je budeme vnímat, se budeme navracet zpátky do jednoty.
Nějak jsme se naučili dívat se jednosměrně do budoucnosti a očekávat, že v budoucnosti dojdeme úspěchu či odpočinku. Učili nás to již ve školách, když učitel požadoval abychom si stanovili cíl a za tím cílem šli. Jako dítě jsem nerozuměl strategii stanovení si jednotlivých bodů na cestě a soustředěnou činností postupnému naplnění stanovených cílů. Koneckonců takto mě strategii v dětství nikdo neučil. Naučil jsem se tudíž orientovat své snažení na cíl. A za cíl jsem byl hodnocen.
„Peníze jsou ve vašem světě hmotným projevem energie hodnoty. Pokud máte nedostatek peněz, pravděpodobně ve své energii nesete stopy nedostatečné hodnoty. Těžko si přitáhnete hodnotné věci, když vyzařujete přesný opak. Abyste změnili svou energii, je třeba nejprve zjistit, kde přesně se nachází to konkrétní „nemocné“ místo.
Dívejte se na proces myšlení jako na vnitřní vizualizaci neomezenou materiálním světem. V myšlenkách se můžete pohybovat dopředu i dozadu. K tomu, abyste vstoupili do světa myšlení, nepotřebujete svých pět smyslů. Totéž děláte, když spíte. Příčina a následek nejsou nutným předpokladem.
Milí priatelia,
pripravujem pre Vás knižku (dúfam, že sa podarí vydať ju do Vianoc) a som v časti, ktorá je práve teraz veľmi aktuálna. Preto Vám ju dávam ako inšpiráciu a zamyslenie.
Opravdová moudrost je v poznání vlastní nevědomosti.
Socrates
Nastala doba otevření se energiím. Mnoho lidí se probouzí a dochází k tomu, že nejsme jen lidi z masa a kostí, ale že jsme bytosti, které jsou jen na čas součástí těla v této inkarnaci. Sbírají různé informace, které se snaží předávat. Pocit, že jsme na to přišli a potřebujeme to předat dál, tím, jsme prošli snad všichni… Snažíme se to natlačit druhým bez ohledu, jestli o to vůbec stojí. Nemůžeme je přece ochudit o to, co jsme se dozvěděli, když to tak úžasně funguje… 
A když o to nestojí, tak se divíme… Další zkušenosti života nám ale ukáží, že je to trochu jinak…
Většina z nás už roky žije s heslem „Pracovat, pracovat a ještě jednou pracovat“. Naše výchova také nijak nepodporovala lenost, nicnedělání a lelkování. Nic nedělat byla odjakživa hanba. To je stará, generacemi předávaná jistota:
Bez práce nejsou koláče. Komu se nelení, tomu se zelení. Pečení holubi nelítají do huby. Kdo nepracuje, ať nejí. Práce šlechtí člověka. Zahálka matka neřesti. Mladí ležáci, staří žebráci. Zima se zeptá, cos v létě dělal. Zahálka počátek všeho zlého.