Často se mě lidé ptají, co to vlastně osteoporóza je.
Věří, že jde jednoduše o „křehké kosti,“ přirozený proces opotřebení.
Jenže to je jen to, co nám bylo vštěpeno.
Osteoporóza není problém, je to důsledek.Konečné stadium dlouhodobého vychýlení, které začíná v neviditelném poli.
Tam, kam žádný rentgen nedohlédne, kde se mění frekvence, ustává mikrocirkulace, buňky spolu přestávají komunikovat a informace v tkáních se ztrácí.
Pravda zní: Žádná kost se nezlomí jen tak, rozpadá se, když v ní vyhasne život.
Pokud chybí kyslík, světlo a energie.
Když se člověk živí mrtvou potravou, buňky se odmineralizují, mitochondrie kolabují, protože ztratily náboj.
Tělo se stahuje z kostí, protože potřebuje poslední rezervy k záchraně svého nitra.
Osteoporóza nevzniká stářím, ale vyčerpáním.Dlouhodobým překyselením, zničenou střevní mikroflórou, zánětlivými procesy v tkáních, chronickým stresem, elektrosmogem, nedostatkem pohybu, slunečního světla a uzemnění.
Tělo už nedokáže ukládat, neztrácí jen hmotu, ale i strukturu.
Co však mnozí netuší – kostní hmota je rezonující těleso, neukládá jen minerály, ale i elektromagnetický řád.
Co dělá klasická medicína?
Předepisuje vápník, většinou syntetický, bez látek umožňujících vstřebávání.
Nasazuje bisfosfonáty, které ochromují osteoklasty – buňky zodpovědné za odbourávání staré kosti a její obnovu.
Výsledkem je zdánlivě hutná, ale mrtvá kost.Zmineralizovaný hrob bez života.
Kdo jednou pochopí, že tělo nereparuje, ale regeneruje, ten uvidí, že osteoporózu nezastaví boj, ale obnova.
Tělo je třeba znovu naučit, jak tvořit.
Začíná to na úrovni buněčné komunikace, obnovy mitochondriální energie, naladění na živé substance, přírodní inteligenci a synergii. Ne v tabletách, ale ve světle, pohybu, rezonanci, frekvenci, uzemnění, křemíku, hořkých látkách, hořčíku, vitamínu K2, boru, vitamínu D3. Ve skutečném spojení s tím, kým jsme.
Co mnozí nevědí:
Kost nežije sama o sobě, je součástí celého systému. Hormonální regulace, nervového zásobení, lymfatické očisty a elektromagnetické koordinace.
Závisí na játrech, střevech, pojivu, nadledvinkách, vegetativním nervovém systému. Každý z těchto systémů závisí na tvém životním stylu, myšlenkách a vnitřním řádu.
Stresované tělo vylučuje kortizol neustále a kortizol je největší zloděj vápníku. Narušuje rovnováhu mezi tvorbou a odbouráváním kosti, blokuje receptory vitamínu D, brzdí tvorbu základní kostní substance.
Tělo ve strachu se rozpadá pomalu a nepozorovaně, ale přesto měřitelně. V hustotě kostí, bolestech a zlomeninách.
Střevo je klíčovým orgánem.
Vápník, hořčík, křemík, bór, zinek, vitamíny D a K2 se vstřebávají jen přes funkční sliznici a živou flóru.
Kdo roky užívá antibiotika, blokátory protonové pumpy, antidepresiva, umělé hormony či analgetika, ničí systém odpovědný za remineralizaci.
Důsledkem je, že tělo už neumí přijímat. Co se nevstřebá, nemůže být použito pro kosti. K tomu přistupuje chronická podvýživa, ne na kalorie, ale na mikronutrienty, enzymy, biofotony a živou informaci.
Bílá mouka, cukr, průmyslové oleje, fast food, nápoje s fosfáty a fluoridy. Nejenže tělo zbavují látek, ale narušují jeho regulaci, vedou k buněčnému nedostatku.
Právě zde začíná pravda, kterou nechceme slyšet.Osteoporóza není nemoc stáří, je to nemoc systému.
Projev vnitřní entropie a lze ji zvrátit jen tehdy, když neřešíme jen kost, ale celého člověka.
Velká lež začíná tam, kde nám tvrdí, že osteoporózu lze jen zpomalit, ale nikdy zvrátit, že je nutné ji „léčit“ prášky, injekcemi či hormonální terapií.
Ve skutečnosti se ale stane opak.
Systém se ochromí a „zkamení.“
Zatímco laboratorní hodnoty se zlepší, život v tkáni vyhasne, hustota nenahrazuje strukturu a už vůbec ne funkci.
Léčení začíná vždy v poli.
V poli řádu, elektrického náboje, frekvenční koherence.
Tělo tvoří jen tehdy, když jsou splněny podmínky energie, vyvážené pH, propustnost metabolických drah.
Toho nelze dosáhnout léky, ale celostní reaktivací. Dechem, pohybem, živou stravou, sluncem, uzemněním, vibrující vodou, přirozenými mikronutrienty a napojením na přírodu.
Důležité je porozumět systému křemíku.
Křemík není jen stopový prvek, je to stavbyvedoucí.
Zajišťuje pružnost, strukturu, vodivost a opravy.
Bez křemíku je vápník zmatený.
Bez hořčíku se nevstřebá.
Bez vitamínu K2 se nedostane do kosti.
Bez vitamínu D3 chybí celý transportní a regulační mechanismus.
Tělo funguje jen v synergii – nikdy izolovaně.
Chybějící článek blokuje celý proces.
I zde se ukazuje pravda, kost nepotřebuje jen látky, potřebuje impulzy.
Ty nepocházejí z lékárny, ale ze života.
Chůze naboso, rýpáním se v zemi.
Kontaktem s vodou a pravými minerály.
Výživné jídlo s fermentovanými, hořkými a původními složkami.Frekvencemi obnovující buněčnou komunikaci.
Teplem, zvukem a dotekem.
Vším, co vrací systém do jeho přirozeného řádu.
Školní medicína to může nazvat šarlatánstvím, ale každý, kdo touto cestou kráčí, to cítí.
Tělo znovu promlouvá, kost znovu dýchá, táhne, vibruje – to je jazyk regenerace.
Jazyk, který farmacie nezná, ale tělo mu rozumí, když nasloucháme.
Kdo chce pochopit osteoporózu, musí hledět hlouběji než do krevních testů či rentgenů.Žádné řídnutí kostí nezačíná v kosti, začíná v duchu.
V odcizení od těla, v odtržení od rytmu života, v potlačení vlastních potřeb.
Tělo neukazuje chybu, ukazuje prasklinu v kontaktu s přírodou.
Prasklinu s pohybem, se svobodou a
s důstojností.
Lidé s osteoporózou roky potlačovali vše v sobě, doslova i obrazně.
Přizpůsobili se, podřídili, obětovali svou sílu.
Jejich systém se pak začne rozpadat sám, protože nic už nedrží zevnitř.
Chybí vnitřní struktura.
Tělo reaguje na prázdnotu stažením, odmineralizováním a rezignací.
Zde leží síla obratu, co bylo odmineralizováno, může být remineralizováno.
Co bylo vybito, může být znovu nabito.
Co se stáhlo, může znovu vyjít na světlo, pokud jsou podmínky správné.
Netřeba desítek doplňků, injekcí a diagnóz plných strachu.
Stačí pravdivost, důslednost a návrat k jednoduchosti.
Léčení osteoporózy je možné.
Ne skrze kontrolu, ale skrze důvěru.
Ne skrze chemii, ale skrze koherenci.
Je to moment, kdy se znovu vrátíš do svého těla a začneš ho živit, cítit a ctít.
Pochopíš, že kosti nejsou němí nosiči, ale živé paměťové buňky světla, historie a informace.
Kosti vyprávějí, kým jsme a pamatují si, jaké to bylo, když jsme byli silní.
Když jim dáme impulzy, které potřebují na všech úrovních, začnou si vzpomínat a znovu se tvořit.
Pomalu a silně.
Osteoporóza není slepá ulička, je to volání zpět ke kořeni, ke struktuře (Saturn) a k pravdě.
Každý člověk, který je ochoten se na tuto cestu vydat, nebude jen stabilnější, ale celistvější.Protože skutečné uzdravení nevytváří jen kosti.Buduje člověka znovu, zevnitř, odspodu a navždy.
Člověk se nerozpadá, protože mu chybí vápník. Rozpadá se, když ztratí sám sebe.Uzdravení začíná tam, kde si vzpomene, kým doopravdy je – stavbou ze světla, frekvence a pravdy.
autor textu: Rudolf Wagner
zdroj: Pavla Aligova
