zdroj: Na konci dechu
V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.
Co teď?
Tlak společnosti na nevědomost mas je obrovský. K manipulaci s davem využívá podvědomých a nevědomých traumat vnitřního dítěte. Trauma je vlastně vytržení části naší duše a zavření do temného sklepení, kde po určité době tato část naší bytosti zdivočí. Pro vládnoucí elitu je výhodné, aby se v sobě člověk nevyznal.
Stín je to, co považujeme za méněcenné a nechtěné. Pro naši společnost je to především nemoc, válka, hlad a smrt – v biblickém pojetí jsou to čtyři jezdci apokalypsy. Tím pátým, který se od nich odloučil ještě dříve, než se proslavili, je chaos.
Aktuálne, ale aj o tomto bude budúci rok
Kde je skutočná láska a kde len vášeň? Nekonečná téma…
Faktom je, že osud posiela žene nie muža, ale otca budúcich detí.
zdroj: Karma a osud
Otázka:
Píšu z beznaděje a povědomí o jakémsi konci života… Nemám již žádnou sílu dál trpět ani nemám dost odvahy zemřít. A to jsem měl velké schopnosti, ale celý život se rozpadl jako led pod ranou obřího kladiva.
Už jsem prošel fází optimismu, nadšení, víry v dobro, boje, odporu, úsilí, proseb, stížností, modliteb o pomoc, afirmací, meditací a jiných nesmyslů, které důrazně doporučují „rádoby“ chytrolíny a jiné komerční guru. Nejhlubší zklamání a uvědomění si přítomnosti v životě chronického klamání, strach z toho, že budu ponižován, mě opět přivedlo k úplnému konci.
zdroj: Sergej Nikolajevič Lazarev