MY SAMI VYTVÁŘÍME SVŮJ SVĚT

‎MY SAMI VYTVÁŘÍME SVŮJ SVĚT,
a tudíž přitahujeme do svého života určité lidi a situace.
Jaké tedy máma právo kritizovat jiné lidi?
Pokud se vám něco na někom nelíbí, nahlédněte do svého nitra – tohle chování máte v sobě. Vždyť podobné přitahuje podobné. Vnější situace je odrazem našich přesvědčení, našich myšlenek. Proto, když vyjadřujete nesouhlas s kýmkoliv, jdete proti sobě.

Převzít zodpovědnost za svůj život

„V životě každého člověka bývají chvíle, kdy nám problémy nedají vydechnout. Kdy se zdá, že čas mládí a radosti nenávratně odešel, o tvoji péči už nikdo nestojí, nikdo ti nerozumí a ty nemůžeš najít východisko ze současné situace. Jasně to vnímáme, hlavně když se objeví vážné problémy se zdravím. Vnější svět nám nemůže v ničem pomoci, a když se obrátíme do sebe, zdá se, že v nás není nic mimo hluché pustiny. Pustiny, ze které je nám smutno a jež se často snažíme zakrýt drmolením televizoru.

Stretnutia

Ako ste na tom priatelia? 😉 Každý by se měl chovat tímto způsobem: Potká-li kvalifikovanějšího člověka, než je sám, měl by z toho mít radost, s méně kvalifikovaným by měl mít soucit a se sobě rovným navázat přátelství. Kdo se řídí těmito pravidly, toho nikdy neovlivní trojí utrpení hmotné existence. Význam: Setká-li se obyčejný člověk…

Tajemství logiky

Ve svých 20 letech přišel mladý Žid k slavnému newyorskému rabínu a řekl mu, že chce studovat Talmud. – Znáte aramejštinu? ′′ zeptal se rabín. – Ne, neznám. – A hebrejštinu? – Ne, ne. – Učil jste se Toru jako dítě? – Ne, pane rabíne, ale nebojte se, absolvoval jsem filosofickou fakultu a právě jsem…

Jsme živí, ale nevíme, čo je život…

 

Člověk vůbec neví, co je to život. A nevíme-li, co je život, pak nemůžeme ani vědět, co je smrt. Dokud se důvěrně neseznámíme se životem, dokud pro nás bude záhadou, nemůžeme se důvěrně seznámit ani se smrtí, nemůžeme poznat, co je smrt. Pravdou je, že smrt se objevuje proto, že nemáme představu, co je život. Pro toho, kdo zná život, je smrt neexistující slovo. Je to něco, co se nikdy nestalo, nikdy se nestane, nikdy se nemůže stát.

Jak máme redukovat svou nenávist?

Nenávisti obvykle předchází hněv. Hněv vzniká jako reakce, která postupně přechází v nenávist. Nejprve je třeba vědět, že hněv je negativní. Lidé si často myslí, že hněv je naší přirozenou stránkou, a proto je třeba ho nějakým způsobem ventilovat. Domnívám se, že tento pohled je mylný. Člověk může mít nějaké staré nevyřešené bolesti a strasti z minulosti, jejichž ventilací se s nimi dokáže vyrovnat. To je možné.