Obyčajne ľúbiť

Milovaného člověka je nutné milovat, ale nesmí být uctíván a nesmíme vnitřně na něm záviset. Uctívat lze pouze Boha. Čím silněji naše duše srůstá s jiným člověkem, tím rychleji zapomínáme na Boha a tím bolestivější je pro nás přijmout krach štěstí a požitku. Vzpomeňte si na Kristovu větu: „Nepřátelé člověka jsou domácí jeho.“ Největší bolest…

Buďte zmenou

V určitém okamžiku v každé pokrevní linii se narodí duše, která se rozhodne přinést uzdravení svým předkům. Rodí se se samostatnou osobností, jsou svobodní, jsou upřímní, jsou autentičtí, nemají rádi kompromisy, narodili se pro pravdu. Pravda, která pomáhá lidem osvobodit se od negativních energií nebo dokonce prokletí. Tyto duše se rodí hledači, hledají způsoby osvobození…

Každý z nás je svým způsobem jedinečný

Každý z nás je jiný. To je zřejmé. Každý má jinou tvář, každý má oblíbené jiné oblečení, jiné barvy, jiné filmy a seriály, jinou hudbu, každý má na různé věci jiný názor. Každý má odlišné životní cíle a sny, které se snaží naplnit. Jednoho baví dělat s kovem, druhý je zahrádkář, třetí raději dělá u počítače – no a čtvrtý, ten třeba dělá průběžně všechny tři druhy práce a všechny ho baví… Ovšem, proč nejít hlouběji a nezamyslet se nad tím, jak tyto odlišnosti můžeme využít pro svůj vlastní (především vnitřní) prospěch a rozvoj? 

Za oponou mysle

Za oponou mysle existuje miesto, kde človek načerpá síl do života. Toto miesto nesúdi a neporovnáva. Nič s ničím, nikoho s nikým.Toto posvätné miesto je miestom, kde sa človek „nájde“.Kde nejestvujú začiatky a konce, ani oddelenosť mňa od teba.Je to miesto plné všetkého čo myseľ nedokáže ponúknuť.Silno návykové pre všetkých, ktorí sa vydali hladať samých…