Kdyby kdyby kdyby. Aneb jeden čin je více než tisíc myšlenek…
Asi každý rodič zná situaci, kdy ho při rozhovoru s někým jiným malý syn nebo dcera tahají za rukáv a vyrušují. Způsob, jak tomu zabránit, jsem viděla u jedné své známé a myslím, že pomůže tenhle problém odstranit jednou provždy.
Seděly jsme spolu u ní doma a o něčem povídaly, když vtom přišel její tříletý syn a chtěl něco říci. Ale místo, aby skočil do řeči a přetrhl naši řeč, položil mamince ruku na zápěstí a čekal. V odpověď, aniž by přitom přerušila náš rozhovor, položila moje známá svou dlaň na hřbet synkovy ruky.
Když dokončila myšlenku, obrátila se k dítěti. Byla jsem prostě nadšená! Bylo to tak jednoduché a přitom tak něžné. Její syn pouze pár chvilek čekal, vědom si, že maminka o něm ví. A za minutu už byla její pozornost soustředěna na něj.
Vyprávěla jsem to manželovi a hned jsme se rozhodli uplatnit tuhle prostou metodu i u nás doma. Vysvětlili jsme dětem, že jestliže nám něco chtějí říci, ale mluví už někdo jiný, stačí, když nám položí dlaň na zápěstí a chviličku počkají. Uběhl opravdu jen krátký čas, než si děti zvykly a přestaly nám skákat do hovoru.
Co je na tom nejlepší je, že není třeba žádné okřikování typu „Nevyrušuj!“ nebo „Neskákej do mi do řeči!“. Všechno je jen v těch dvou lehkých dotecích: „Chci ti něco říct“ a „Ano, vím, počkej chvilku“. Je to mlčky sdílené vzájemné porozumění. Krása.
(via)
ZDROJ:
http://www.pronaladu.cz/jednoduchy-zpusob-jak-naucit-dite-neskakat-do-reci/
Súvisiace články
