Šťastný člověk nepotřebuje náboženství. Šťastný člověk nepotřebuje žádný chrám ani 
kostel — pro šťastného člověka je totiž chrámem celá existence, celá existence je pro něho kostelem.
Osho
Jaký je rozdíl mezi vědomostmi a věděním? Ve slovníku žádný rozdíl není, avšak v existenci je rozdíl obrovský. Vědomosti jsou teorie, vědění je zkušenost. Vědět znamená to, že otevřete oči a vidíte. Vědomosti znamenají to, že někdo jiný otevřel oči, viděl a hovoří o tom a vy prostě shromažd’ujete tyto informace. Vědomosti můžete mít, i když jste slepí. Vědomosti jsou možné. Bez očí se můžete naučit mnoho věcí o světle. Jste-li však slepí, nemůžete vědět. Vědět je možné jen tehdy, pokud se vaše oči uzdraví, vyléčí, pokud dokážete vidět. Vědění je vaší autentickou zkušeností, znalosti jsou pseudo. Znalosti jsou prokletím, katastrofou, rakovinou.
Cesta není rovnou čarou; je spirálou.
Neustále se vracíš k věcem, o kterých sis myslel, že si je už pochopil
a vidíš hlubší pravdy.
Barry H. Gillespie
Stav nevím
Slunce v konjunkci s Merkurem v Blížencích ukazuje na zesílení myšlenek,vyhledávání a přijímání nových myšlenek. Máme otevřenou mysl a tvoříme na mentální rovině. Nejdříve přijde nápad, inspirace, informace, která se nějak uchopí a následně s ní člověk začne pracovat.
Často si vůbec neuvědomujeme působení příčinné souvislosti. Ne vždy doceňujeme význam činů, slov či záměrů, jichž jsme se dopustili v minulosti, někdy i dosti vzdálené.
Léčivá pokora v jediné větě.
Je v ní přijetí toho, co je, a to bez odporu.
Je v ní pokleknutí a hluboká úklona před tím,
že nic v životě nemám pod kontrolou.
Bojíme se jenom, že ztratíme to, co máme. Ten strach ale přejde, když pochopíme, že náš příběh a příběh světa psala táž Ruka.
(Paulo Coelho)
Pozorovat dokážeme jedině, když jsme ve svém středu. Jinak reagujeme a ztrácíme kontrolu, což se děje, když máme strach nebo se zlobíme, žárlíme, jsme frustrovaní nebo jsme prostě v jakékoli z podobných nálad vyvolaných našimi stíny. Když zajdeme příliš daleko do extrémů a vzdálíme se z klidu středního kanálu rovnováhy, zabředneme hluboko do minulosti nebo budoucnosti, emocí nebo myšlenek. Prostor, ve kterém lze dosáhnout rovnováhy, máme v sobě. Jsou to dveře, kterými můžeme vstoupit do přítomného okamžiku.