Vaše slova vytvářejí to, o čem mluvíte.
Když mluvíte, buďte vnitřně co nejvíce v harmonii. Můžete si i představit, jak po dobu konverzace vysíláte k ostatním vlny míru a lásky. Buďte si stále vědomi, jak lidé na vaše slova reagují. Pokud se brání, nejste-li v prostředí, které vás podporuje, nemluvte a nesnažte se ostatní přesvědčovat. Spolu se slovy vysíláte také velké množství energie; mluvte proto jen tehdy, když vám druzí naslouchají a vaše slova jim mohou něčím prospět. Pak se vám vrátí více energie, než jste vydali.
Pozitivní řeč, slova, která povznášejí vás i druhé, vytvářejí vyšší realitu, neboť každé vyřčené slovo tvoří s velkou silou to, o čem je.
Sledujte, jak komunikujete doma. Mnozí lidé vejdou do dveří a hned po pozdravu spustí a popisují všechny frustrující potíže, do kterých se během dne dostali. Mluvte raději o věcech, které pro vás mají nějaký hlubší význam. Povídejte o nějakém vhledu nebo objevu, ke kterému jste během dne došli. Podělte se o pozitivní zážitky, které jste toho dne měli. Rozhovor o pozitivních, smysluplných věcech povznáší vaši energii i energii druhých lidí a prohlubuje vaše spojení.
Někdy se bojíte mluvit o nějakém svém přesvědčení, zejména není-li pozitivně přijímáno většinou. Možná se vám tak vzdáleně připomíná nějaký minulý život, kde jste byli za vyslovení své pravdy odsouzeni. Někteří se domníváte, že když budete říkat, co si myslíte, ostatní vás nebudou milovat, a potlačujete věci, které jim ale potřebujete říct. Možná máte strach promluvit, a tak děláte dočasně věci, které ve skutečnosti dělat nechcete. Takovým chováním však potlačujete stále více energie, která dříve nebo později vyjde na povrch jako výbuch zloby nebo slz.
Není třeba potlačovat své myšlenky nebo pocity; své myšlenky můžete vyslovit, když se objeví. Dělejte to však láskyplně a tak, abyste tím posloužili druhému člověku. Je daleko lepší dát lidem šanci milovat vás takové, jací jste, než se chovat způsobem, o němž se domníváte, že jejich lásku k vám vyvolá. Předstírat, že jste někým, kým ve skutečnosti nejste, můžete jen dočasně. Je daleko lepší dát druhému člověku příležitost milovat vás takové, jací jste, hned od počátku. Řekněte si: „Jsem hoden/hodna lásky. Budu milován/a, i když budu dávat najevo svá přání a potřeby.“
Z počátku, když začnete vyjadřovat své pocity, nebudete možná jednat vždycky tak láskyplně, jak byste chtěli. Milujte se tedy za to, že jste měli odvahu promluvit, a potvrďte si, že napříště budete ještě láskyplnější a budete mluvit o něco více jako vaše vyšší já. Lidé, kteří jsou zvyklí si dělat vše po svém, nebudou asi příliš šťastní, když se začnete projevovat. Neberte jim jejich překvapení nebo zklamání a nadále mluvte pravdivě. Mluvte se záměrem pomoci druhému člověku; nesvádějte na něj žádnou vinu, mluvte láskyplně a převezměte na sebe zodpovědnost za to, jak se cítíte.
* * *
– z knihy Duchovní růst, Sanaya Roman
ĎAKUJEME:
