Odpouštím své minulosti
Nemusíme vědět, jak odpouštět. Jediné, co musíme udělat, je být ochotni odpustit. Vesmír se postará o to, jak.
Nemusíme vědět, jak odpouštět. Jediné, co musíme udělat, je být ochotni odpustit. Vesmír se postará o to, jak.
Snažím se nebýt závislá na tom, co si o mě myslí druzí nebo jestli je mé chování neuráží. Já jsem já. Buď ber, nebo nech být. Mám ráda své přátele, protože mě baví s nimi trávit čas. Nemusím s nimi být, chci s nimi být. Až s nimi nebudu chtít být, odejdu. Už se neptám,…
Obyčejný člověk prchá od svého malého „já“ (před svými myšlenkami), před sebou samým někam na rekreaci, na chatu, či do lázní, ale je to marné, svému egu neuteče. Říká, že musí změnit prostředí, přijít na jiné myšlenky.
Jeden z největších darů, který můžete lidem dát, je otevřít se jejich lásce k vám.
Ostatní se k vám budou chovat tak, jak se chováte sami k sobě.
„Přidávám jeden článek o tom, jak je důležité tvořit si budoucnost sami, teď hned, v tuto chvíli, změnou svého myšlení, a nečekat na nějaká kalendářní data či na spásu zvenčí.“