ČTVRTÉ EMOČNÍ CENTRUM – SRDCE, PLÍCE A PRSA
Problematika čtvrtého emočního centra se zabývá tím, jak dokážete udržet v rovnováze potřeby svoje a potřeby člověka, se kterým jste ve vztahu. Pokud se vám to nedaří, vaše tělo tuto nerovnováhu promítne do zdravotních problémů spojených s vaším srdcem, prsy a plícemi, jako je vysoká hladina cholesterolu, vysoký tlak, infarkt, vytvoření cyst, mastitida nebo dokonce bujení rakoviny, zánět plic, astma, kašel nebo dušnost. Tajemství dosažení zdraví ve čtvrtém emočním centru spočívá v tom, že se naučíte, jak vyjadřovat svoje vlastní potřeby a emoce a zároveň brát v úvahu potřeby a emoce lidí kolem sebe. Záleží na tom, zda dáváte a zároveň také přijímáte.
Stejně jako v případě jiných emočních center platí to, že otázka, jakou část těla nemoc zasáhne, je závislá na tom, jaký typ myšlenkových pochodů nebo chování způsobuje nerovnováhu v řešení emocí vztahujících se ke vztahu s partnerem. Lidé, kteří si plně neuvědomují svoje emoce, mohou trpět srdečními problémy; lidé, které příliš řídí emoce, mají potíže s plícemi; a lidé, kteří navenek vyjadřují pouze pozitivní emoce, se mohou potýkat s onemocněním prsou. Podrobně o této problematice pohovoříme později, kdy se budeme zabývat jednotlivými orgány. Všeobecně však můžeme konstatovat, že negativní myšlenky a chování, které jsou spojeny se čtvrtým emočním centrem, mají původ v pocitech úzkosti, podrážděnosti, v depresi a dlouhodobých problémech s emocemi. Lidé trpící chorobami spojenými se čtvrtím emočním centrem jsou lidmi, kteří se bojí života jako takového a mají pocit, že si nezaslouží žít plnohodnotný život – mají v sobě nedostatek pocitu radosti. Mají také tendenci neustále se o někoho starat a stavět emoce ostatních před svoje vlastní.
Jestliže máte potíže se srdcem, prsy nebo plícemi, tělo vám tak napovídá, že nadešel čas, abyste se zamysleli nad tím, jak si udržujete vlastní emocionální zdraví, když se staráte o emocionální zdraví vašeho vztahu. Tyto signály se nemusí projevovat agresivně, jako například srdeční příhodou nebo rakovinou prsou; mohou být jen mírné, jako je citlivost prsou, mírně zvýšený krevní tlak nebo mírná dušnost.
Prvním krokem je zaznamenat tyto signály. Naší radou jako vždy je v případě vážných onemocnění navštívit lékaře, rovněž však podrobte analýze emocionální aspekty těchto zdravotních problémů. Vaším cílem je změnit svoje chování a myšlení tak, aby bylo možno najít přijatelnou rovnováhu mezi úsilím, které vynakládáte, abyste pomohli ostatním, a úsilím, které věnujete k rozvoji vás samotných.
AFIRMACE A VĚDA V RÁMCI ČTVRTÉHO EMOČNÍHO CENTRA
Louisina teorie afirmací se zabývá nepatrnými změnami v emocionální sféře a jejich dopadem na zdraví orgánů ve čtvrtém emočním centru.
Zdraví v této oblasti závisí na tom, jak jste schopní dostatečně vyjadřovat všechny emoce a rozvíjet schopnost projevovat navenek pocity zlosti, zklamání a úzkosti – tzv. negativní emoce – aniž byste se jimi cítili pohlceni. Jen tak je možno skutečně zvládat zlost a nalézt způsob, jak odpouštět lidem, milovat je a vyjadřovat radost. Uvědomit si, prožívat a vyjadřovat všechny tyto emoce, ať jde o lásku a radost, nebo strach a zlost, je dobré pro vaše zdraví. Tyto emoce, pokud je zvládáte, vás úspěšně provázejí životem, a jak říká Louise, je to dobré pro krevní oběh, který tak stabilně zásobují krví srdce a cévy. Pojem „emoce“ ve skutečnosti pochází z latiny a znamená „pohyb“.
Hlavním cílem je prostřednictvím afirmací přeměnit negativní myšlenky a chování na pozitivní a tak působit na fyzickou stránku, což se projeví ve snížení krevního tlaku a hladiny cholesterolu, zmírňuje symptomy astmatu a vyrovnává hladinu hormonů, které zvyšují riziko prsních nádorů a jiných problémů s prsy.
Srdce představuje centrum radosti a bezpečí, takže problémy se srdcem a vysoký krevní tlak jsou spojeny s dlouhodobými problémy v oblasti emocí, jako například nedostatek pocitů radosti. Příznivý zdravotní stav srdce jako takového a konkrétně nemoci spojené s vysokým krevním tlakem a vysokou hladinou cholesterolu, závisí na vaší schopnosti nalézt ve svém životě radost a tuto radost umět vyjádřit emocemi. Odmítáte-li uvědomit si, čemu čelíte, může to vést k arterioskleróze, nemoci, kdy dochází k zúžení a kornatění tepen. Pokud kvůli penězům či usilování o nějakou pozici vytlačíte ze srdce veškerou radost, může to vést k infarktu. Podíváme-li se na problémy s dýchacími cestami nebo plícemi prostřednictvím Louisiny teorie afirmací, zjistíme, že v případě problémů s dýcháním se bojíte nebo odmítáte přijímat život. A konečně, tendence starat se neustále o ostatní, upřednostňovat spíše partnerovy emoce a nestarat se o sebe vede k problémům s prsy, jako je bujení nádorů, citlivá prsa nebo boule v prsou.
Co nám věda může říci o spojitosti mezi myslí a tělem a negativními myšlenkami v rámci čtvrtého emočního centra? Podporuje medicína teorii, že afirmace mohou podporovat dobrý zdravotní stav srdce, prsou a plic?
Ano, skutečně podporuje! Zbavíme-li se pocitů úzkosti, frustrace, deprese, „bolavého srdce“ ze ztráty milované osoby, můžeme tak pozitivně ovlivnit zdraví našeho srdce, plic a prsou. Stále více studií skutečně dokazuje, že existuje vztah mezi tím, jak vyjadřujeme svoje emoce, a onemocněním orgánů čtvrtého emočního centra.
V případě onemocnění srdce je příkladem tohoto tvrzení způsob, jakým muži a ženy prožívají srdeční záchvat. Ženy vesměs prožívají záchvat jinak než muži.Muži mívají při srdečním záchvatu zřetelnější symptomy: objevuje se typická bolest v levé části hrudi, která vystřeluje do čelisti a do levé ruky. U žen je tomu jinak. Ženy, které postihl srdeční záchvat, nevykazují stereotypní symptomy. Mohou trpět náhlými zažívacími problémy v oblasti pod hrudním košem spolu s pocitem úzkosti a dále se u nich vyskytuje řada jiných příznaků.
Věda poskytla důkazy, že existuje přímé spojení mozku se srdcem, tento rozdíl v příznacích srdečního záchvatu u mužů a u žen je tedy pravděpodobně spojen s uspořádáním mozkových spojení. Vezmeme-li v úvahu tuto skutečnost, můžeme zkoumat typy srdečních záchvatů a zjistit, že odrážejí způsob, jakým mozek zpracovává emoce. Mozek žen je uzpůsoben tak, že neustále zpracovává informace jak z hlediska faktů, tak z hlediska emocí, zatímco muži mají tendence emoce nevnímat a používat spíše logickou část mozku. Vzhledem k tomu, že ženský mozek zpracovává informace komplexněji, jsou ženy více schopny vyjadřovat svoje emoce slovy a spíše se tedy zabývají diskusemi o složitějších záležitostech. Muži to mají mnohem těžší a výsledkem je, že se tyto emoce promítají do fyzických nebo fyziologických reakcí. Možná jsou příznaky srdečních záchvatů u mužů tak intenzivní právě proto, že všechny ty emoce najednou musí ven – derou se ven velmi živelně. Kdoví… ani věda na to nemá jasnou odpověď. V případě infarktu je však očividné, že u mužů jako by to najednou začalo vřít, zatímco ženské srdce spíše bublá; a zdá se, že existuje přímý vztah mezi emocemi a příznaky infarktu.
Existují další důležitá spojení mezi srdečním záchvatem a emocemi, která jsou vědecký potvrzena. Tak například lidem, kteří se nedokážou vyrovnat s velkou ztrátou, jako je smrt milované osoby, hrozí smrt v důsledku srdečního záchvatu během prvního roku od této ztráty. Rovněž se často setkáváme s infarkty, které následují bezprostředně poté, co člověk odchází do důchodu či pozbyl svoji kariéru. Jedna studie ukázala, že pocity bezmoci a selhání spojené s oběma těmito skutečnostmi jsou stejně rizikové pro vznik infarktu jako kouření jedné krabičky cigaret denně. Nejedná se o jednu nebo dvě cigarety – ale o celou krabičku!
Jiné studie tvrdí, že existuje spojení mezi onemocněními srdce a infarkty a osobnostními rysy lidí, které řadíme do „typu A“. Tito lidé se vyznačují tím, že jsou agresivní a příliš soutěživí. Tyto stavy vyžadují neustálý přísun stresových hormonů, což vede ke zvýšení krevního tlaku a ucpávání tepen. Můžeme však svoje myšlenkové pochody změnit a působit tak pozitivně na zdraví našeho srdce. Jedna studie například sledovala skupinu mužů s osobnostními rysy „typu A“, které postihla srdeční zástava. U mužů, kteří spolupracovali s poradci a učili se, jak změnit svoje myšlenky a chování, obzvláště dlouhodobé emocionální problémy s vyjadřováním a oproštění se od projevů nepřátelství a zlosti, byl výskyt problémů se srdcem menší než u těch, kteří s poradci nespolupracovali.
Vědci rovněž zjistili, že potlačované emoce – obzvláště pocity úzkosti, deprese a zlosti – jsou mimo jiné rovněž příčinou hypertenze a narušení cévních stěn. V čem tedy spočívá dominový efekt, který vede od deprese k hypertenzi? Deprese způsobuje, že mozek vylučuje noradrenalin, který dráždí nadledvinky. Ty pak produkují příliš mnoho kortizolu, což vede k růstu koncentrace protizánětlivých látek, jako jsou cytokiny. Cytokiny způsobují, že z molekul kyslíku jsou tvořeny „volné radikály“, čímž dochází k tvrdnutí cholesterolu v krvi a následnému tvrdnutí stěn tepen, které se ucpávají a tak dochází k hypertenzi. Přesně tak to funguje. Spustí se dominový efekt počínající depresí a končící hypertenzí, emoce vzniklé v mozku působí na srdce. Problémy s emocemi tedy mohou způsobovat problémy krevního oběhu. Podobnou reakci lze pozorovat u jedinců trpících chronickou depresí.
Souvislost mezi potlačovanými emocemi a stavem cév byla prokázána v mnoha studiích, které zkoumaly syndrom zvaný stresová kardiomiopatie nebo také „syndrom zlomeného srdce“. Tento stav může nastat při výskytu různých emočních stresorů, jako je zármutek (například z důvodu smrti milované osoby), strach, extrémní zlost a překvapení. Bylo zjištěno, že u pacientů, kteří si svůj hněv hromadili v sobě a nevyjadřovali jej, docházelo častěji ke stahování cév, což vedlo ke zvýšení krevního tlaku a snižovalo přísun krve do srdce.
Věda všeobecně podporuje tvrzení, že potlačované emoce, obzvláště úzkost, deprese a zlost, jsou příčinou problémů s krevním tlakem.
Stejně tak problematika vztahu mezi vyjadřováním emocí a zdravím platí i pro plíce. V rámci jedné studie byli pacienti postiženi astmatem vyučováni „emocionální inteligenci“ neboli terapii uvědomování si, což vedlo ke zlepšení respiračních příznaků. V rámci studie se naučili, jak umět vyjadřovat svoje emoce; uvědomit si, jaké situace jim předcházely; a zvolit zdravou a vyrovnanou odezvu, která vedla k uklidnění emocí. Praktikováním emocionální inteligence bylo dosaženo nižší náchylnosti k bronchiálnímu astmatu a pacienti mohli žít kvalitnějším životem.
Vědecké výzkumy rovněž ukázaly, že emoční zdraví má vliv na zdraví prsou. Konkrétně existuje vztah mezi tím, že se celoživotně nadměrně staráte o ostatní, nejste schopni vyjádřit zlost, a rakovinou prsou. Ve skutečnosti ženy, u kterých zdroj sebevědomí a pocitu ženskosti spočívá pouze ve výchově dětí, se vystavují většímu riziku rakoviny prsou.
Ženy, které mají nějaké problémy s prsy (a já jsem jednou z nich), jsou možná přesvědčeny, že lidem dělají dobře, když svoje vlastní emoce potlačují. Ve skutečnosti takové mučednictví nepřináší nikomu nic dobrého a má negativní dopad na vaše prsa. Dlouhodobé nedostatečné vyjadřování zlosti, deprese a úzkosti narušuje hormonální hladinu stresového hormonu kortizolu, což může vést ke snižování tělesné imunity a většímu riziku bujení rakoviny. Jedna studie ukázala, že 75% žen, které mají rakovinu prsu, mají sklony k sebeobětování a starají se více o ostatní než o sebe. A co se týče uzdravení rakoviny prsu, bylo prokázáno, že opora bližních a její přijímání je stejně důležitá jako láska a péče, kterou jim dáváte.
* * *
– z knihy Vše je tak, jak má být; Louise L. Hay a MUDr. Mona Lisa Schulz
ĎAKUJEME:
