Zákon rezonance čili zákon zrcadlení v praxi

S tímto zákonem dostaneme do ruky klíč, který otevře vícero dveří najednou. Za prvé odemkne bránu k sebepoznání, objasní nám naše slabiny a následně také dá impulz k boji s nimi. Za druhé otevře cestu k bezkonfliktním mezilidským vztahům, lepší komunikaci, kooperaci, vzájemné harmonii a otevřené mysli.

Současně je klíčem k pokladnici plné „pilulek inteligence“, do níž si každý, kdo bude mít zájem, může dojít pro poklad třeba tisíckrát. Mějte však na paměti následující varování: klíč není tak lehký, aby se dal stále nosit s sebou, a tak ho mnozí odhodí ještě dříve, než vůbec zjistí, jak jej použít. Pokud byste jej přesto chtěli nosit u sebe, pak se vám vynaložená námaha nakonec mnohonásobně vyplatí.

„Teprve v zrcadle jiných pozná člověk vlastní Já.“

Zenta Maurina

Výše zmíněný klíč nalezneme již v Bibli (Lukáš 6, 42): „Jak můžeš říci svému bratru: ,Bratře dovol, ať vyjmu třísku, kterou máš v oku,‘ a sám ve svém oku trám nevidíš?“Na ostatních vidíme slabosti a nedokonalosti snadno, ale před těmi svými rádi zavíráme oči! Proč nám určité nedostatky připadají obzvláště nápadné? Proč mi na někom něco vadí, ale například moje kamarádka s danou věcí nemá vůbec žádný problém? Co to má se mnou společného? Mou součástí je i to, co mi vadí! Angličtina má rčení, jež se vztahuje k zákonu zrcadlení. Když někdo někoho rozčílí, říká se (volně přeloženo): „Jen se podívej, kdo se tu zlobí!“ Pozorování podobných situací se může proměnit v napínavou sebepoznávací jízdu, během které o sobě mnohé zjistíme. Lidi, díky nimž můžeme podobná sebepoznávací cvičení provádět, jsme již popsali v kapitole „Zákony energie“. Pojmenovali jsme je zkušební kameny a víme, že jimi mohou být všichni, kdo nám nastavují zrcadlo nebo díky kterým se prostě dozvídáme, jak jsme se chovali. Zkušebním kamenem může být i nejlepší přítel. Důležité je, jestli se necháme rozzlobit, nebo ne. Pamatujme, že každý zkušební kámen má cenu zlata a i my sami můžeme posloužit jiným na jejich cestě za dalším rozvojem. Zákon zrcadlení se opírá o zákon příčiny a následku. Přitahujeme lidi, v nichž se zrcadlí naše slabosti i přednosti. Zákon zrcadlení rozezní vždy přesně ty struny, které nejsou ještě správně naladěné – proto zákon zrcadlení nazýváme též zákonem rezonance. Poskytuje vynikající pomůcku pro sebepoznávání a další duchovní růst. Pokud zaměříme pozornost na to, co nám na jiných vadí, můžeme podobný vzorec chování napravit také sami u sebe – když ovšem budeme chtít! Přirozeně je mnohem pohodlnější kritizovat ostatní, než abych se sami chytili za nos!

„Životy druhých lidí jsou nejlepší zrcadlo, v němž poznáme náš vlastní.“

Goethe

V několika příkladech se podívejme, v jakých každodenních situacích se setkáváme se zrcadlovými odrazy, jež nám nabízejí příležitost k vlastnímu růstu.

– V debatním kroužku se nachází jeden člen, jenž příliš zasahuje do diskuze, nenechá ostatní domluvit anebo je vůbec nepustí ke slovu. Máte více možností, jak zareagujete:

1. Všimnete si toho, ale nenecháte se takovým chováním ovlivnit.

2. Dáte se s ním do boje, zkusíte jej přerušit a po diskuzi spustíte palbu nadávek, nebo ho zkritizujete přímo.

3. Cítíte se zahnaní do kouta, neodhodláte se už vůbec nic říct a jste mrzutí, protože jste se nikdy nedokázali prosadit a přesvědčivě vyjádřit svůj názor. Slabosti, které mluvčí na sebe prozradil, můžeme označit jako přehnané mudrlantství a potřebu mít za každou cenu poslední slovo. Jestliže reagujete jako v prvním případě, nepotřebujete podobnou slabost nějak zvlášť řešit. V druhém případě je jasné, že sami máte podobný problém. Jestliže se poznáváte spíše ve třetí variantě, tak zde se zrcadlí protiklad vaší slabosti – nedostatek sebevědomí nebo odvahy vyjádřit vlastní názor. Zrcadlit se může buď stejné jednání, nebo protiklad!

– Jedna přítelkyně má partnera, z něhož musí „páčit každé slovo“, a to jí leze na nervy. Její slabost je přesně opačná: hodně mluví a často o hloupostech.

– Jedna účastnice semináře se zlobila na jinou, která vypadala vždycky jako ze škatulky – sladěné oblečení s botami a nápadným šperkem. Poznala tak, že se málo stará o vlastní zevnějšek.

– Zákon rezonance je vyjádřen též v přísloví „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“. K dotyčné osobě se ale bumerang nemusí vrátit vždy přímo: máte pocit, že vás například v pracovním kolektivu často někdo kritizuje nebo přímo slovně napadá? Zkuste jít upřímně do sebe a prozkoumejte, jestli příliš často nevytýkáte něco svému partnerovi nebo dětem.

– Podnikatel se rozčiloval, že musí pořád něco řešit s nepoctivými dodavateli, zákazníky či spolupracovníky. Co se mu zrcadlí? Naprosto jednoznačně nepoctivost. Podnikatelova nepoctivost spočívala v tom, že uzavíral nezákonné dohody se svými konkurenty a zaměstnával své zaměstnance načerno.

– Franz stále narážel na lidi, kteří měli problém s rozhodováním a věčně váhali, což ho rozčilovalo – tato vlastnost jej iritovala především v případě jeho šéfa a kolegů v práci. Kde byl problém? V práci zpravidla neměl s rozhodováním problém, ale v soukromém životě stále odsouval jedno zásadní rozhodnutí týkající se partnerského svazku!

– Jistá účastnice semináře bydlela se svou kamarádkou, na níž ji nesmírně štvalo, že neustále nechávala u kuchyňské linky otevřené skříňky. Všechny připomínky i prosby byly marné. Jednoho rána cestou na tramvaj přemýšlela: „Co s tím mám já společného, vždyť přece vždycky skříňky pozavírám!“ Najednou se jí rozsvítilo, až se musela zasmát: nacházela se totiž v životní situaci, která od ní vyžadovala, aby jak v soukromém, tak profesním životě některé „dveře za sebou zavřela“. Neměla však dost odvahy a neustále si nechávala otevřená zadní vrátka. Na základě tohoto poznání se rozloučila nejprve duchovně, poté také ve skutečnosti s některými lidmi a nevyhovujícím zaměstnáním. A pak si všimla, že skříňky už zůstávají zavřené. Právě děti nám často předkládají naprosto dokonalé zrcadlo a rozhodně platí: děti vychovávají své rodiče. Když rodiče rozpoznají tento princip, mohou se o sobě mnohé dozvědět a zapracovat na vlastním růstu:

– Kamarádka, jež má tři děti, řekla: „Děti jsou jako malé seismografy, které vše, co řeknu a udělám, dokážou zachytit a nějakým způsobem odrážet. Když mám špatnou náladu nebo vytýkám něco manželovi, jsou okamžitě ukňourané nebo odmlouvají a na všem jim něco vadí.

– Jiná matka vše potvrdila: „Od chvíle, kdy jsme s manželem pochopili, že děti jsou naším zrcadlem, už se u nás neodehrává zdaleka tolik dramatických scén jako dříve. Jestliže mne děti neposlouchají a vytrvale odmítají dělat, co jsem jim řekla, ptám se sama sebe: ,V čem jsem zapomněla naslouchat svému vnitřnímu hlasu nebo Bohu? Kde nedělám, co bych měla?‘ Ve chvíli, kdy se podle toho začnu chovat, jsou už děti opět vyrovnané a spokojené. Jednou vše zašlo dokonce tak daleko, že syna začalo bolet ucho. Manžel nakonec rozpoznal neobyčejně zřetelné zrcadlení, poněvadž se odhodlal učinit jisté rozhodnutí na základě a ve prospěch vlastního ega.Nakonec se mi přiznal, že ignoroval vnitřní hlas, který ho už předtím varoval. Změnil své rozhodnutí a jako zázrakem zmizelo i synovo bolení ucha.“

– Jedna známá má dceru, jež kvůli neuvěřitelnému nepořádku sotva otevře dveře svého pokoje. Jednoho dne dceři nepořádek vytkla, vždyť sama byla přece pořádná! Protikladné zrcadlení ukázalo, že byla úplně posedlá úklidem a její pečlivost byla někdy až směšná.

– Devítiletá dcera jedné pacientky se ve škole potýkala s problémy s koncentrací. Když si matka uvědomila, že je sama velmi roztržitá a nervózní, a začala sama důsledně hledat cesty k narušené rovnováze nervového systému i zlepšení schopnosti soustředění, potvrdila učitelka, že také dítě se zklidnilo a s pozorností přestalo mít obtíže.

– Jedna kamarádka mi s pláčem telefonovala, že se právě strašně praštila do hlavy a proč? Aby přišla na jiné myšlenky, než jsou problémy s jedenáctiletou dcerou. Zlobila se, že dcera chce pořád prosazovat jen vlastní ego. Přítelkyně vyprávěla, že předchozí večer její dcera odmítala akceptovat, že by neměla být drzá na jejího nového přítele, protože ho to mrzí. Odsekla prý: „Co na srdci, to na jazyku!“ Souvislost se sama nabízí – není dcera matčiným dokonalým obrazem? Matka se pak začala snažit a zapracovala na vlastních slabostech a podívejme: také dcera pak byla mnohem ohleduplnější.

– Malý syn jedné pacientky začal zničehonic lhát svým rodičům. Otec se prý pak přiznal, že často používá výmluvy, když nechce být rušen, a nechává se například zapírat do telefonu. U mnohých lidí, zejména ve vztahu k vlastním dětem, vyvolává zákon zrcadlení pocity viny, lidé se domnívají, že za všechno můžou sami. Nejedná se ale o vinu, nýbrž o proces učení a získávání zkušeností. Možná se zeptáte, jestli je nutné, abyste zkoušeli jeden klíč do všech zámků, na které kdy narazíte. Samozřejmě že ne! Chování jiného člověka se vás týká jen tehdy, když vás vysloveně ruší, rozčiluje, silně zasáhne nebo vás strhne ke kritizování. Již dříve jsme popsali, jak tři různí lidé naprosto rozdílně reagují na chování jediného člověka. Zákon zrcadlení má ještě jeden obrácený účinek: jako zrcadlo někdy fungujeme pro druhé i my. Už vás napadlo, že se v přítomnosti různých lidí chováte odlišně? Nedávno mi vyprávěla jedna žena následující příklad: Seděla jsem se svou kolegyní u večeře. Vyprávěla mi, jak moc si mě váží a že jsem její nejoblíbenější spolupracovnice, kterou kdy měla. Následující den v kanceláři jsem si krátce povídala s jinou kolegyní a ta mi naopak řekla, že jsem nejpřísnější kolegyně, kterou zná. Jaká jsem tedy doopravdy – laskavá, nebo příkrá? Určitě na obojím něco bude, já ale tvrdím, že první kolegyně je sama milý a otevřený člověk a druhá je plná nejistoty a na obranu pak navenek vystupuje jako přísná a tvrdá žena. Zjistila jsem, že v prvním případě jsem zrcadlila laskavý obraz, ve druhém (nevědomky) přísný.

Každý nedokáže snadno porozumět a přijmout představu o zrcadlovém obrazu. Pozorujte stále své chování také z tohoto úhlu pohledu, nenechte se jím ale zcela pohltit! Časem se zákon zrcadlení stane užitečným pomocníkem. Ženy a muži přikládají svým silným a slabým stránkám odlišnou důležitost a většinou chtějí zapracovat na jiných vlastnostech. Zrcadlení mezi dvěma ženami (nebo muži) proto bývá přesnější. Především se ve stejném pohlaví snáze sami najdeme. Také zpracování charakterových vlastností se ženám zpravidla lépe daří s jinými ženami než s muži a obráceně. Duševně-duchovní přátelství a výměna informací v rámci stejného pohlaví má proto zásadní význam. Čím více v tomto směru rozšiřujeme svůj duševní potenciál, tím více se můžeme naučit. Neobejdeme se ovšem bez delšího nácviku, především tréninku neutrálního a čestného přístupu k sobě i ostatním lidem. Jedině tak pronikneme do pokladnice, kde se zrcadlí všechny „pilulky inteligence“, o kterých jsme výše hovořili. Ukrývají se zde skutečné poklady prospěšné pro náš osobní růst a harmonické souznění s okolím. Poznání, zvnitřnění a prožívání zákona zrcadlení náš vnitřní hlas vycvičí a bude milníkem na další cestě za intuitivní inteligencí. Díky tomu, že v dalším textu na otázku zrcadlení ještě několikrát narazíme, poznáme smysl a význam zrcadlového odrazu ještě z jiných stránek.

Text je úryvek z knihy:

Síla intuitivní inteligence – Müller-Kainz Elfrida, Dr./Sönning Christine – Intuitivní inteligence je klíčem k našemu životnímu úspěchu. Proč? S vnitřní jistotou nám pomáhá nalézt inteligentní řešení a optimálně se rozhodovat. Intuitivní inteligence je však více než pouhá intuice! Je pojítkem s moudrostí univerza a umožňuje splynutí rozumu a intuice. Kniha nám otevírá cestu k tomu, abychom poznali vnitřní jistotu, radost ze života a zároveň byli v jakékoliv oblasti maximálně úspěšní. Autorky nám zprostředkovávají podrobné návody, jak těchto cílů dosáhnout. Seznamte se s důležitými duševně-duchovními principy, čímž lépe porozumíte také událostem ve svém životě. Autentické příklady z bohaté praxe autorek a praktická cvičení dělají z tohoto díla poutavého průvodce na cestě životem.