Milovat sebe znamená překročit kruh viny.
Ve vaší společnosti se vznáší velmi mnoho viny. Spousta mezilidských vztahů vychází ze solárního plexu, centra moci, odkud se lidé snaží navzájem přesvědčovat, přemlouvat, kontrolovat a manipulovat. Milovat sebe znamená odejít z tohoto typu vztahů. Aby se vám to podařilo, budete se potřebovat odpoutat od viny.
Lidé kolem vás se například mohou cítit nějakým způsobem ohrožení, nehrajete-li stejnou míčovou hru jako oni. Chtějí, abyste mysleli a jednali způsobem, který zapadá do jejich představ, a proto zkoušejí vzbudit ve vás pocit viny a získat tak nad vámi moc. Také rodiče často nevědí, jak jinak si udržet kontrolu, a využívají vinu, zlobu a odpírání lásky k ovládání svých dětí. Když cítíte svou vnitřní sílu a vládu nad svým životem, můžete vycházet ze srdce. Když se cítíte bezmocní, máte možná pocit, že musíte manipulovat nebo bojovat o moc, abyste získali to, co chcete. Možná si myslíte, že se musíte druhým za své chování omlouvat nebo „nevinně“ zalhat, abyste je uchránili před nepříjemnými pocity.
Když takto jednáte, nejste láskyplní k sobě samým; místo toho předáváte svému podvědomí zprávu, že to, kdo jste, není pro ostatní dost dobré nebo přijatelné. Chcete-li být svobodní, je důležité, abyste ani vy nikým nemanipulovali a nechali lidem jejich svobodu. Když jim necháte právo dělat si se svým životem, co se jim zlíbí, můžete mít zpočátku pocit, že jste ztratili svůj vliv. Najdete však úplně novou úroveň vzájemné upřímnosti a lásky, která by bez vaší odvahy a ochoty vzdát se kontroly nebyla možná.
Můžete se naučit odpoutat se od reakcí druhých i od svých vlastních emocí, které vás vyvádějí z vašeho klidného a jasného centra. Milovat sebe znamená dávat citlivě najevo, kdo jste. Když jste ochotní ukázat se druhým, umožňujete také jim projevit jejich skutečné „já“. Odsuzování vám brání milovat sebe sama. Kdykoliv soudíte, oddělujete. Když si děláte názor na druhé lidi, díváte se na ně a říkáte si například „ten vypadá jako líný nebo neúspěšný člověk“ nebo „má nemožné šaty“, tvoříte si pro své podvědomí zprávu, že svět je místo, kde je třeba chovat se pouze určitým způsobem, pokud chcete, aby vás lidé přijali. Když ve svém odsouzení někoho odmítnete, uložili jste si do svého podvědomí zprávu, že také sami sebe přijmete pouze za určitých podmínek. To vede k vnitřnímu sebekritickému dialogu. Může vám to také přinést nazpět mnoho negativních odrazů z vnějšího světa, protože jakmile jednou pošlete své obrazy ven, vytvořili jste jim cestu, kudy se k vám mohou vrátit.
Sledujte, co vysíláte k ostatním lidem. Přijímáte je láskyplně, bez kritizování či ponižování? Usmíváte se na ně? Chováte se přátelsky a umožňujete jim, aby ze sebe mohli mít dobrý pocit? Nebo se nijak neprojevujete a nepotvrzujete je? Když přijímáte druhé lidi, dokonce i jen telepaticky (tedy ve vaší vlastní mysli), pomáháte jim nalézt jejich vyšší já. Uvidíte, že ostatní pak budou láskyplněji přijímat také vás.
* * *
– z knihy Žít s radostí, Sanaya Roman
ĎAKUJEME:
autor: Svět zázraků