Nemoc je vždy něčím vyvolána. A když se zamyslíme, tak za tím něčím stojí vždy někdo. Taková je logika obyčejného, přízemního myšlení. K člověku s tradičním myšlením však přichází onemocnění doprovázené teplotou spolu s bolestí, zčervenáním, zimní, otoky a sekrecí.
Bolest, to je svého druhu ukazatel cesty; chce nasměrovat myšlenky správným směrem. Jelikož většinu lidí při chřipce a katarech bolí hlava, tělo tím chce říci následující: „V hlavě máš rozum a soudnost a teď je tam soustředěna bolest. Hledej příčinu v sobě. Do hlavy se vejdou jen myšlenky. Takže myslíš nesprávně, když nehledáš příčinu nemoci uvnitř sebe, ale venku. Bolest, zčervenání, teplota, otoky a sekrety – to jsou příznaky vyhledávání příčiny.“
Uvedu řadu symbolických shod:
čelo – soudnost
oči – jasnost
uši – důležitost
nos – ostýchavost
čelist – samolibost.
Bolest v těchto místech ukazuje na kritické vzrůstání daného charakterového rysu. Nadměrnost se vždy obrací ve zlobu. Čím více je egoismus vzdálen od soudnosti, tím je větší.
Když se člověk tvrdošíjně drží svých špatných představ, bolí ho zátylek a krk. Jelikož viníky nachází jen v druhých, zátylek mu musí působit bolest. Tvrdohlavost je zvlášť nebezpečným rysem charakteru. S růstem tvrdohlavosti se tato postupně mění na bezohlednost a tvrdost.
Řetězec stresů začíná u člověka pocitem viny.
Nemoc má svůj původ v obviňování.
Každý symptom má svůj význam:
bolest – zloba hledání viníka,
zčervenání – zloba nalezení viníka,
teplota – zloba odsouzení viníka,
otok – zloba přehánění,
sekrece – zloba utrpení.
Když si slovy vysvětlíte postupně každou zlobu a upřímným, duši povznášejícím odpuštěním se od ní osvobodíte, budete se potit a vylučovat další sekrety. Pot je zvlášť důležitý, protože kožní povrch je rozsáhlý a množství zloby odcházející s potem je obrovské. Teplota opadne během pár minut a Vy se uzdravíte neobyčejně rychle. Poděkujte svému tělu za poskytnutou pomoc a poděkujte si za to, že jste nepovažovali práci myšlenek za zbytečnou.
Promluvme si o uvedených pěti symptomech samostatně:
Bolest – to je zvoneček, který cinká na poplach a oznamuje, že netřeba hledat vinu u druhého, když se bolest objevila ve Vašem těle. Kdyby tělo bolelo jeho, byl by vinen skutečně on. Bolest se snaží zabránit Vám, abyste vstoupili na nesprávnou cestu. Například když Vás bolí hlava a hledáte důvod indispozice, hlava zřetelně říká: „Tady je příčina – tvoje nesprávné myšlení.“
Zčervenání – to je doslova signál semaforu, zakazující jít dál. Smělý postup kupředu podobající se triumfu vítěze, jenž oslepuje a přivádí do neštěstí. Triumf vítěze rychle oslepuje, když člověk bojuje zlem proti zlu. Jedině dobrem dosažený úspěch přináší opravdové štěstí, ale vítězstvím ho nelze nazývat, protože šťastné jsou obě strany.
Například když zjistíte, že na Vás nepříjemně zapůsobila zima, zčervenání ukazuje, které místo utrpělo. Červené uši vypovídají o tom, že člověk nesprávně slyší, začervenalé oči ukazují, že člověk nesprávně vidí život, a tak dále.
Teplota – svědčí o tom, že i když jste na člověka jako na viníka choroby mysleli bez výčitek, přesto jste vynesli nemilosrdný rozsudek, který může zničit jedině oheň teploty, když se tělu zachce Vám pomoci. Tělo je připraveno pomoci Vám vždy, když mu to umožníte. Správné myšlení je jako otevírání dveří pomoci, jež přišla v pravý okamžik. Oheň po sobě zanechává prázdnotu, aby člověk mohl začít znovu ze správného konce. Člověk jdoucí cestou utrpení musí projít očistným ohněm podsvětí, a teprve poté stanout před Bohem, když to neumí jinak.
Když jste se například pevně rozhodli, že Vaše nemoc pochází ze zimy, zvýší se Vám teplota. Ale může to být i jiný zapřísáhlý nepřítel.
Otok – vypovídá o tom, že přeháníte, když vzpomínáte na všechny ty případy, kdy Vám působil bolest, což bude koneckonců dělat i nadále. Otok upozorňuje, že můžete kvůli přehánění upadnout do zoufalství a přestanete vidět jeho dobrou stránku.
Když například věříte tomu, že vždy onemocníte ze zimy, a obecně si myslíte, že chlad je špatný a lidé jsou stejně nemocí z něj, na místě skutečné příčiny vznikne otok. Ten, kdo mručí „stejně je to tak“, tomu otok vzniknout musí.
Sekrece – ukazují, že se litujete a považujete se za trpitele, ale nechápete, že sami nutíte tělo, aby trpělo. Shromažďujete všechno to, co se musí dostat ven, dokud se neobjeví nemoc, aby Vás zachránila před Vaší hloupostí.
Například když vám kape z nosu, nos Vám říká: Příčinou tvé nemoci je ukřivděnost. Kdyby byla příčinou zima, kapalo by z nosu zimě.
Menší zloba s sebou nese menší chorobu. Dokud tělo cítí, že je schopno poskytovat pomoc ve formě onemocnění doprovázeného teplotou, dělá to. Při nahromadění silné zloby by se žár zesiloval, až by to přerostlo práh únosnosti lidského těla. Dokud se v člověku uchová dětská upřímnost, poctivost k sobě samému a rovněž podvědomé uznání vlastních chyb, bude mu na pomoc přicházet onemocnění s teplotou. Ale ten, kdo tvrdohlavě trvá na vlastním právu, ten si přivolá zkoušku v podobě závažnější nemoci.
Nechovejte se k nemoci s nenávistí! Mějte ji rádi, vždyť Vám přišla na pomoc. Nemoc je Vaším učitelem. Při správném myšlení může chřipka odeznít za několik hodin a dokonce můžete vůči danému viru získat imunitu.
* * *
– z knihy Beze zla v sobě, Luule Viilma (3.díl z osmidílné řady Odpouštím si)
ĎAKUJEME:
autor: Svět zázraků
