Vnitřní stabilita znamená nalezení svého středu a udržení se v něm.
Znamená to hledat odpovědi na své otázky ve svém srdci a ne v rozumu.
V srdci je ten soulad s univerzálními zákony, podle kterých všichni fungujeme. A proto jsme ve svém srdci doma.
Nalézáme tam svou opravdovost, radost, naplnění, klid, vyjádření, smysl, pochopení, mír, laskavost, odpuštění, porozumění a pokoj.
Vnímáme tam nadčasovost, trvalost a ryzí hodnoty. V srdci nacházíme ty nové a neotřelé podněty, které nám pak mění život. Srdce nám mění život, ne rozum. Ze srdce můžeme tvořit svůj nový život.
Než se pevně ukotvíme sami v sobě, dostaneme mnoho zkoušek.
Budeme zkoušeni v tom, jak sami sobě věříme, jak jsme schopni pozitivně a konstruktivně reagovat na podněty, jak jsme schopni si jít svou vlastní cestou, poctivě žít, ne na úkor druhých, jak si udržíme radost, pozitivní naladění, pozitivní smýšlení o sobě, jak si prostě udržíme svoji energii.
Lidé v lásce nás až tak zkoušet nebudou, maximálně ve své nevědomosti nám budou chtít s něčím pomáhat a radit v tom, co máme zvládnout my sami.
Ale lidé, kteří nejsou v lásce, jsou pro nás velkou výzvou. Žijí pouze na své fyzické a rozumové rovině a z té jednají. Chybí jim rozměr duše a srdce. Chybí jim soucit, láska a dobrá vůle. Místo dávání berou. Budou s námi většinou soupeřit, poměřovat se a bojovat o cokoliv, co oni považují za důležité.
Ale navenek nám zahrají, jak jsou naši přátelé. Přesto z nich cítíme odstup a ne srdečnost.
Dají nám to najevo mnoha různými způsoby chování, ze kterých nám často není dobře. Dají nám najevo svou nadřazenost, ignoranci, lhostejnost, nezájem, neochotu, povýšenost, důležitost, nepostradatelnost aj.
Např. v tónu řeči, gestem, zaneprázdněností, podrážděností, striktností, netaktností, či jinými způsoby chování, kterými překračují naše hranice.
Je třeba si okamžitě uvědomit, že na nás zaútočilo jejich ego a že s nimi tuto hru nehrajeme.
Že jsme ve své pohodě a z té k nim promlouváme a jednáme s nimi.
Budou se nás snažit přesvědčovat, chytat za slovo, prostě soupeřit, protože to jinak neumí.
Když si stále při tom udržíme pozitivní naladění a nesklouzneme do
emocí, máme vyhráno.
Tak můžeme být pro ně dobrým příkladem, jak zůstat ve svém klidu i ve vypjaté situaci.
Oni totiž neví, že mají druhého přijmout, dát mu najevo svůj zájem, laskavost, pozornost, účast, pochopení a soucit a my jim to ukážeme.
Vnitřní stabilita nám přináší klid a mír do svých životů. Víme, že se můžeme o sebe opřít, že si věříme, že věci a situace v životě zvládneme, že na ně máme. Víme, že máme vnitřní svobodu a svobodnou volbu. Víme, že za nikoho nemusíme přebírat jeho zodpovědnost, že nemusíme nikoho zachraňovat, protože to jsou jejich lekce. My je můžeme učit, jak své lekce zvládnout, např. jak se mít rád, jak se přijmout, jak si udržet svoji vnitřní ( psychickou a energetickou) stabilitu aj.
Prostě jsme našli svůj střed, našli jsme sami sebe, kým opravdu jsme. Tzn. že jsme ve své bezpodmínečné lásce, se kterou sami sebe přijímáme a druhé taky.
A proto hledejme v sobě to své světlo a nepolevujme, dokud ho nenajdeme.
****
použitý zdroj:http://www.rokzmen2012.cz/
ĎAKUJEME: