Je tomu pár dní, kdy jsem přemýšlel nad postupy a způsobem léčby našich lékařů. A přišel jsem na paradox našich pohledů. Nazval jsem ho tzv. „Paradox nezdravého jídla“. V čem vlastně spočívá? Je to jednoduché. Jsme v práci a jdeme na oběd. Dostaneme před sebe jídlo, které je nezdravé, ale celkem dobré.
Řekněme třeba hranolky a řízek, či knedlíky se svíčkovou omáčkou. Sedíme nad tím a rozhodujeme se. Mám to jíst, když to jídlo je nezdravé a mému tělu to nepřináší nic moc dobrého? Nebo se toho mám zříci? Stojíme před paradoxem. Kolegové se dívají, proč ještě nejíme. A my se rozhodujeme. Když jídlo sním, zařadím se mezi mnohé, kteří o jídle a potažmo o svém tělesném zdraví moc nepřemýšlí. Konzumují hlavně podle chutí. Pokud ho sním, půjdu s davem a nebudou se na mě dívat divně. Pokud to jídlo odmítnu, budou o mě říkat, že jsem vybíravý a dívat se na mě jako na „exota“. Myslím, že podstatu tohoto chápete. A teď se vrátím k těm lékařům. Lékaři mají zavedené, nebo spíše naučené postupy léčby. Na všechno mají prášek, tabletku. Od tělesných potíží až po psychické výkyvy. Z nedávné diskuze s nejmenovaným lékařem jsem se dozvěděl, že oni neléčí a nezjišťují příčinu nemoci, ale jen léčí co má zrovna tělo za problém. Přijdete tedy k lékaři, že máte podezření na určitou nemoc. Lékař Vám to potvrdí, a nabídne Vám léky, které máte užívat. Zeptáte se ho, jaká je pravděpodobnost, že se nemoc rozvine. Na to Vám nedokáže dát jednoznačnou odpověď. Ale léky Vám nechá pro „jistotu“. A jsme u paradoxu nezdravého jídla. Budeme brát tento lék jen proto, že se nemoc může, ale nemusí projevit? Budeme brát tento lék jen proto, že to je zavedená praxe a dělají to tak všichni lidé? Nebo ho odmítneme a budeme se snažit něco málo změnit, aby se nemoc „zažehnala“ bez léků? Jak se na Vás takový lékař bude dívat, a jak se na Vás budou dívat vaši blízcí? Stejný paradox. Tento paradox, který vzniknul vlastně díky překrouceným pohledům naší společnosti a jejího nastavení. Protože zažitý názor je ten, že kde jde většina, je to v pořádku, kde jde menšina, jsou „jiní“. A nezáleží na tom, jestli většina jde po správné cestě nebo nikoliv. To dnes není podstatné. Je to prostě většina a proto, je to tak správné. Zase jsme u paradoxu nezdravého jídla. Jeden bojovník ve staré Číně napsal toto „zabijete jednoho a jste vrah. Zabijete jich tisíce a jste hrdina“. Tady je vidět, jak se dá pohled na věc a činy jednoduše překroutit. Stejné jako když uhodíte dospělého, je to agrese. Když uhodíte psa, je to brutální a když uhodíte dítě, je to výchovné.
Moc hezký pohled, že?
Pak už je to jen o vaší osobnosti, čemu podléháte a čemu nikoliv…
Mějte pohodový víkend,
Pavel
ĎAKUJEME:
Pavle, zajímavá úvaha, ale žádný problém zde nevidím a mám dojem, že vy možná vlastně taky ne :-).
Ten komu záleží na tom, co jí, si postupně vycvičí instinkty tak, že nakonec bude jíst podle chuti, stejně jako jeho nestarající se kamarád, jen tu chuť dokáže kultivovat tak, aby mu poradila, co mu prospěje.
A stejně tak ten doktor dělá co může, aby potlačil příznaky dřív, než někomu opravdu ublíží. No a svobodu poslechnout rady doktora, anebo neposlechnout a napřed zkusit hledat nějaký příčiny, má každý v ruce, jen se musí naučit mít odvahu tu svobodu použít. A samozřejmě, musí mít i chuť tu svobodu použít.
Nekřivdil bych doktorům ani s tím neléčením příčin, kde mohou se o to většinou i snaží, akorát je otázka, zda to od nich lidi opravdu chtějí. Hádám že jako léčitel musíte mít ve skutečnosti docela stejnou zkušenost – málokdo chce hledat a měnit své chyby, lidi jen chtějí, aby zmizela bolest a potíže.
Takže nevidím problém, jen otázku lidské volby možností :-).
Snad jen si dokázat pamatovat, že „většinové“ řešení může být něco úplně jiného, než „správné“ řešení. To je opravdu dobré vědět :-).
Určitě jsou zde zavedena různá opatření, zvyky… Jdeme s davem jako ovce a v tom už je problém! Odnaučila jsem se dívat na to, co tomu řeknou druzí. Vše co dělám, dělám pro sebe, jsme to my, kdo si určujeme, jak se budeme cítit, co, kdy a jak dělat. Začněme u sebe a bude na světě dobře… Všem přeji prima den 😉
…a ještě dodávám: ano – všichni máme volbu, tak ji využívejme
♥
ĎAKUJEME 🙂 .. krásny deň všetkým 😉