Žít v milosti znamená být otevření a vnímaví.
Neznamená to odvrátit se od vnějšího světa, ale osvítit jej duchem Božím. Milost je Duch Boží, který působí skrze člověka, s jistotou ho vede a mění, jakmile o to požádá.
Milost je, že se můžeme modlit a jsme vždy vyslyšeni, když dovolíme, aby se naše prosba splnila.
Karma je výrazem Boží lásky, a tím i milosti. Její milost spočívá v tom, že nás nejen povolává k dokonalosti, ale nás k tomuto cíli s 
absolutní jistotou vede. To znamená, že i nemoc, trápení či ztráty jsou působením božské milosti. Jsou to nepřehlédnutelné důkazy o tom, že jsme sešli ze správné cesty, které nás nutí vrátit se na správnou cestu.
absolutní jistotou vede. To znamená, že i nemoc, trápení či ztráty jsou působením božské milosti. Jsou to nepřehlédnutelné důkazy o tom, že jsme sešli ze správné cesty, které nás nutí vrátit se na správnou cestu. Proto je všechno dobré takové, jaké to je.
Odměňujeme se nebo se trestáme sami tím, že se buď blížíme svému pravému já a tím i Bohu, anebo se od něj vzdalujeme. Karma nám není uložena zvenčí, ale ukládáme si jí sami: svým myšlením, cítěním a jednáním. Každá lekce, kterou zvládneme, rozpustí část bariéry, která nás dělí od poznání našeho pravého já a od jednoty se vším. Když se tuto lekci nenaučíme, úkol života nezmizí, naopak, úkol se bude tak dlouho opakovat, dokud jej nevyřešíme.
Kurt Tepperwein- Duchovní zákony
ĎAKUJEME:
Autor: Mezi námi a nebem
