Zaujímavý výklad, čo to je…
Drahý Kryone, co se ve skutečnosti děje při zkušenosti známé jako „déžà vu“?
Odpověď: Dostáváš se do reality „teď“ velmi zajímavým způsobem.
Metafora: Podívej se na svoji realitu jako na život, který má mnoho možných cest nebo potenciálů, které nazýváš „budoucnost“. Všechno, co jsi udělal a všechny ty potenciály dohromady vytvářejí „celek“ reality teď. Umísti tuto „zkušenost teď“ ve své mysli do prostoru, který má tvar obrovského balonu, a přilep ji dovnitř interiéru toho balonu. Nyní, stoupni se doprostřed toho balonu a rozhlédni se kolem. Stojíš teď v místě, kde je všechno, co jsi kdy udělal společně se všemi potenciály všeho co bys mohl udělat. Neexistuje připravený osud, ale mnoho různých potenciálních možností. Ale protože se díváš na všechno najednou /esotericky/, nejen to všechno „cítíš“, ale máš stejně tak určitý druh interdimenzionální vědění – dopředu co by se mohlo stát podle toho, kterou cestou se vydáš.
A teď se vrať do 3D. Přestože sedíš a čteš tato slova v normální realite, část tebe je stále vždy v tom balonu, ale nejsi si toho vědom. Takže když se některé ty potenciály uskuteční, část tebe si říká, „Tam jsem už byl, to znám! Jéé ! Déžà vu!„ Co se ve skutečnosti stalo je, že jsi právě zaznamenal potenciály, které jsi pro sebe vytvořil a ucítil dříve /v balonu/, a které se teď zmanifestovaly do tvé lineární reality.
přeložila Satu
Ja som za déja vu pokladala niečo iné – tak čo bolo toto:
(mala som skoro 15)
Jazdila som na bicykli Nitra – Dubová za bratom.
Išla som tam prvý krát a vypytovala som sa na cestu.
Trochu som poblúdila – a keď som sa pýtala na Dubovú – odpovedali – Dubová? hádam Buková – je tu na blízku. A tak som išla do Bukovej – ale tam to nebolo. (Vyhľadala som si teraz na mape, či som sa zase nepomýlila. Ale Bukovú som nenašla. Asi ju zlúčili. Bola niekde okolo Stupavy.) Prišlo mi, že som sa pomýlila a pýtala som sa na Dubovú – pri Trstíne.
Bolo to cez letné prázdniny – išla som brigádovať do lesa.
Už som bola dosť unavená. Asfalt sa predo mnou vlnil
Bola som na kopci a za druhým miernym svahom – asi tak 1km som uvidela na ľavej strane horáreň, pred ňou zopár tují ale čo je najdôležitejšie, bola tam odstavená bratova motorka! Huráááá, už som blízko – pomyslela som si, sklonila hlavu a pridala. (Bola som na závodnom favorite.) Keď som sa znovu pozrela – nebolo tam nič – žiadna horáreň – iba lúky a stromy. Odbočila som na lúku a pospala si. K tej horárni som prišla asi za dve hodiny jazdy. Bolo to presne také, ako som to videla. Aj motorka bola odstavená presne na tom istom mieste.
😀 … v poslednom čase som ho mal vela krát 😀 ..
to Erika : to bylo jasnovidné vidění! Máš tu schopnost. Aktivována je u Tebe pravděpodobně v nouzových situacích… 😉