“Veškeré vědění má každý člověk v sobě. Nikdo tě nemůže nic naučit, je to omyl. Do půlky života se učíme nesmysly a pak se je druhou půlku života odnaučujeme a zjišťujeme, že jsme se naučili úplné hovadiny, které nám vlastně překážejí v normálním životě, v radosti.Každý duchovní mistr ti řekne – Nemohu tě nic naučit, mohu tě jenom odnaučit… Nic ti nemohu dát, vše už máš v sobě.”
Jaroslav Dušek
Když jsem začal milovat sám sebe, přestal jsem toužit po jiném životě
a dokázal vidět, že všechno kolem mě je výzvou k růstu.
Dnes vím, že se tomu říká zralost.
Charlie Chaplin
Vše je jen myšlenka, vše co prožíváme , ať dobré nebo špatné je jen výtvorem naší mysli. Ano zdá se to nemožné ale je to tak, a když změníme myšlenky, změní se také běh našeho života.
obmedzení: usilujú sa takto zakryť svoju hlúposť, no človek vedomý si svojej sily a dôstojnosti uteká pred pochvalou davu.
Krásny jesenný deň plný slniečka priatelia 🙂
Jennifer Hoffman
Konceptu času se ve třetí dimenzi věnuje hodně pozornosti, ať se pokoušíme spěchat, něco dokončit, být tam, kde v určitý čas potřebujeme být nebo 
děláme vše možné pro to, abychom minimalizovali vliv stárnutí na naše tělo a vzhled. Sami sebe definujeme podle věku jako mladé, středního věku nebo postarší. Náš pohled na život, na náš potenciál, schopnosti a možnosti, se točí kolem různých aspektů času – co máme čas udělat a co se nám podaří dokončit, stejně jako kolem věku a stárnutí. Vychází to z programu, jenž nám je předáván společností, která pohlíží na čas jako na nepřítele, jako na něco, proti čemu musíme vyvíjet určité úsilí, co nejsme schopni nijak ovládat a čeho jsme oběťmi.
Nie len teraz, ale aj v minulosti sme sa sťažovali na
situáciu na Slovensku. Nadávali sme na nezmyselné konanie štátu a hlúposť politikov. Práve to je jeden z programov, ktoré Slovensko má. Posudzovanie, odsudzovanie, strach o svoje miesto, strach konať a následný pocit viny, že s tým nič nemôžeme robiť.
Práce s energiemi nabízí člověku mnoho bonusů. Kromě dobrého zdraví, psychosomatického vyladění (soubor psychického a duševního stavu člověka), rozšířeného vnímání světa kolem sebe, také jednu z nejpodstatnějších věcí do života člověka – „mentální svěžest“.
Tímto světem projdu jen jednou.
Proto každé dobro a laskavost, kterou mohu prokázat kterékoliv lidské bytosti, nebo němé tváři,
nechť vykonám nyní a nechť je neodkládám.
Neboť nepůjdu znovu touto cestou.
John Galsworthy