Nezväzujme sa vzájomne, len kráčajme vedľa seba
Naše tělo nejedná, pouze reaguje. A reaguje i na nejmenší nervové impulzy. Jedna naše myšlenka ho podnítí k tomu, aby naplnulo svaly a zvedlo těžkou činku, řídilo auto, plavalo nebo přeskočilo příkop. Jedna jediná myšlenka spustí v našem těle neuvěřitelně komplikovanou souhru svalů, šlach a kloubů, abychom mohli učinit to, na co myslíme.
Všechny vrcholné výkony našeho těla začínají koneckonců jedním malým energetickým impulzem vyvolaným naším mozkem. A přesně s touto silou myšlenek můžeme znovu uzdravit sebe sama. Dokonce i lékaři dnes tuto sílu využívají, a sice prostřednictvím známého placebo efektu.
Placebo efekt
Placebo není nic jiného než malá pilulka z cukru – jako bonbón – a přesto působí pozoruhodným způsobem. Proč?
Aby působil pouhý cukr, potřebujeme nějaký důvěryhodný rituál: Lékař v bílém plášti nám předepíše s vážným výrazem v tváři lék, který nám zcela jistě pomůže. Naplněni úctou před vědomostmi lékaře se necháme tímto přesvědčením nakazit a důvěřujeme tomu, že nás lék vyléčí.
Ještě lépe to funguje při takzvané dvojitě slepé studii, kdy ani lékař neví, že nám vlastně podává jen cukrovou kuličku. A skutečně, lék zaúčinkuje a my se brzy těšíme zase dobrému zdraví. Jsme rádi, že náš lékař má takové znalosti a našel pro nás ten pravý lék.
Ve skutečnosti to ale nebylo způsobeno lékem – protože to žádný lék nebyl – ale pouze a výhradně naší pevnou vírou v něj. Byli jsme přesvědčeni, že naše medicína bude účinkovat, a tato pevná víra vědomě i nevědomě mobilizovala všechny samoléčebné síly v našem těle. „Tento lék účinkuje“ – v tomto okamžiku začal proces uzdravení. Neudělali jsme tedy nic jiného, než že jsme si úspěšně přáli zdraví.
To můžeme učinit samozřejmě i bez použití placeba. Věříme-li v sílu svých myšlenek – a nic jiného se při placebo efektu neděje – můžeme své tělo podnítit na všech úrovních k tomu, aby aktivovalo své sebeuzdravující síly.
* * *
– z knihy Prostě si to přejte, a to s lehkostí; Pierre Franckh
ĎAKUJEME:
autor: Svět zázraků
Súvisiace články
Môžem potvrdiť,veľa ľudí sa vylieči keď to sami chcú…dôležité je pozitívne myslenie a viera,že som silnejšia ako tá choroba…hlavne pri vážnych ochoreniach by sme nemali dať silu chorobe,ale ukázať,že sme silní….a hlavne s úsmevom na tvári.V mojom okolí boli aj sú ľudia,ktorí zápasili s rakovinou.Viete kto vyhral nad touto zákernou chorobou?Áno,pozitívne naladené osôbky,ktoré sa naďalej tešili zo života aj po diagnostikovaní tejto choroby.Nesťažovali sa,okoliu nedali príležitosť rozprávať o tejto chorobe(o čom rozprávaš tomu dávaš silu),úsmev na tvári,atď…Naopak tí čo dali silu chorobe tu už bohužial nie su medzi nami.
Preto stále myslime pozitívne a úsmevom na tvári a náš život bude krajší…