EGO pasti
Energie a duše stromu
V některých komentářích jsem si všiml, že se dost často zaměňují a pletou dvě věci. A to „duše“ stromu a jeho energie.
Rád bych to tedy vysvětlil. Strom má v sobě dvě „substance“ zda-li to tak můžeme nazvat. Jedna z nich je energie a druhá z nich je „duše“. Energie stromu je prostý fyzikální zákon, který funguje tak jako stovky dalších fyzikálních jevů. Energie stromu je tady nehledě na tom, jestli energii umíme vnímat, nebo ne. Je tady a 
funguje pořád stejně nehledě na to, jestli se stromu pokloníme když jdeme „čerpat“ jeho energii, nebo nepokloníme. Strom a jeho energie nemá dostatečnou inteligenci, aby si řekl, „ dnes ti pavlíku energii nedám, protože jsi byl včera zlý“ , nebo „dnes nic nedostaneš, protože jsi se mě nepoklonil“. Tak to opravdu nefunguje. Neexistuje stav, kdy by si strom vědomě řekl, že vám energii nepředá. Pro lepší pochopení, je to stejné jako se sluncem. Prostě ráno začne svítit, a energii vám prostě předává ať chcete nebo ne. Stejné je to s měsícem a jeho energiemi, se zemskou přítažlivostí a její energií, s magnetismem, s počasím…. Atd atd. Výčet by byl opravdu dlouhý. Určitě jste se nikdy nezamýšleli nad tím, že vám dnes slunce energii nedá, protože a protože… Nedělejte to ani u stromů. Je to čistý fyzikální stav a nehledejte za tím nic tajemného. A nebo jestli chcete, tak za tím tajemno hledejte, ale nevymýšlejte nějaké báje, mýty a legendy. Ty se na skutečnostech nezakládají. A teď druhá složka stromu a to je jeho „duše“. Je to stejné jako s člověkem. Je-li člověk živý, má duši. Jestliže umřeme, duše odchází a pak nemáme touhu si s mrtvým tělem povídat. U stromu je to stejné, pokud strom roste, cítíme k němu něco jako ke člověku, že je to živá bytost. A to je správně, protože strom je „živou“ bytostí, ale pozor ne takovou, jakou jsme my lidé. Ať chcete nebo ne, strom stojí podstatně níže na vývojové linii než člověk. Ve chvíli, kdy strom uřízneme, umírá tak jako člověk, jeho duše „odchází“ a zůstává jen jeho energie v podobě jeho těla – dřeva. A ruku na srdce, kdo z vás někdy rozmlouval se dřevem, které leží někde na hromadě, nebo se dřevem, ze kterého je třeba postavena roubenka. Myslím že nikdo. Proč ? No protože to dřevo už v sobě nemá „duši“ ale jeho energie v podobě dřeva zůstává. Když vejdete do domu ze dřeva, jeho energii ucítí většina z vás. Ale duše toho stromu už tam není. Vyzkoušejte si to, a uvidíte sami. U nás lidí je to jiné. My když umřeme už naše tělo nikdo nepotřebuje, naše energie odchází s naší duší. U stromů je to jinak. Když umře strom, jeho duše odešla, ale jeho energie zůstává do doby, dokud se dřevo nerozpadne. Takže na otázky typu, jestli i pařez září dál energií, ano září dál energii. Jen v sobě už nemá tu živou substanci, tu „duši“. Doufám, že budete shovívaví za můj „pragmatismus“ ale není zde moc prostoru na to, abych to vysvětlil více do hloubky.
Všem vám přeji krásný den,
Pavel
Ďakujeme:
Energie stromů – pro lidi co dokáží svět vnímat i jinak
Súvisiace články
Ďakujem,zaujímave….