Když v našem životě není nikdo „důležitý“, můžeme buď být osamělí, anebo si užívat svobody, kterou samota přináší. Jsi- li sám, nejsi sám, jsi jednoduše osamělý – a mezi osamělostí a samotou je obrovský rozdíl. Když jsi osamělý, pak myslíš na druhé, chybí ti. Osamělost je negativní stav. Máš pocit, že by to bylo lepší, kdyby tu někdo byl s tebou – tvůj kamarád, manželka, matka, tvůj milý, tvůj manžel. Osamělost je absence druhých. Samota je přítomnost sebe samého. Samota je velmi pozitivní. Jsi tak naplněn přítomností, že ji můžeš naplnit celý svět a nikoho jiného nepotřebuješ.