Vďačnosť
Alebo ako sa vyrovnať s negatívnymi stránkami nášho Ja
Většina populace se chce cítit dobře a zažívat radost, lásku i štěstí plnými doušky. Tato až nezdravá touha po
pozitivních stavech vědomí sebou však nese mnohá úskalí. Všemožné návody, jak takového stavu dosáhnout, jsou mnohdy jako dvousečná zbraň. Lidé prahnou po rychlé a bezpracné metodě, ale taková neexistuje a pokud si to někdo myslí, má zaděláno na vážné duševní poruchy. Namísto přijetí a harmonizace negativních stavů se jich většina snaží zbavit, popřít, potlačit či dokonce projektovat, aniž by tušili do jaké šlamastyky se řítí. Neznám nikoho, komu by se povedlo tímto způsobem vyčistit mysl, duši či vědomí natolik, aby ho negace v životě nadále neobtěžovala. Jediná správná cesta je podle mne ta složitější a trnitější. Přímé a široké cesty vedou akorát do pekel. Proto kladu takový důraz na bolestivou práci s vlastním stínem. A snažím se ukázat zaujatým „pravdoláskařům“, proč se žádné negace nemohou trvale zbavit, natož tím, že si z části své osobnosti vytvoří pandořinu skříňku. Nechtěné vlastnosti pominou pouze přijetím, protože je pak v sobě můžeme vyrovnat vlastnostmi chtěnými, a bez rozpolcenosti a boje žít v klidu jako celistvé a harmonické bytosti, které jsou si plně vědomi jak síly svého strachu a nenávisti, tak moci své lásky. A pokud se nám podaří poskládat své protiklady a vyrovnat je, dostáváme se nad vlastní dualitu. Např. jestliže v sobě vyrovnáme strach a nenávist odvahou a láskou, ihned se nám zpřístupní vědomí bezpodmínečné Lásky.
Ivo Leinveber
Súvisiace články
