Jakékoli odsuzování svých blízkých, každá dlouhotrvající prudká nespokojenost s rodiči nebo se sebou samým jsou zárukou spuštění programu sebezničení. Začne růst pýcha a poté vzniká program sebezničení, který povede k rozpadu osudu a zničení zdraví.
Je potřeba se učit ve všem, co nás v životě potkává, vidět vůli Všemohoucího a přijímat ji – tehdy budeme schopni měnit situaci zvnějšku a zároveň s touto situací nebudeme uvnitř bojovat.
Uvnitř Bůh ovládá celý svět, ale zvnějšku má člověk právo projevit svou vůli. Uvnitř nemáme žádné právo projevovat svou vůli, tam je pouze vůle Nejvyššího – nebo jinými slovy vůle našeho vyššího, Božského já. Uvnitř je Božské a zvenčí je lidské a není záhodno jedno nahrazovat druhým…
Bez schopnosti podřizovat se, vidět vůli Nejvyššího ve všem, ovládat své instinkty, bez schopnosti být upřímný a dobrosrdečný, bez těch pozitivních vlastností, které pomáhají zachovat lásku, nevyhnutelně poroste pýcha a způsobí vážné problémy.
Všechny problémy a všechny nemoci začínají pýchou, a proto uzdravení začíná vždy překonáním pýchy, návratem k Bohu, lásce a víře. Poté je nutné změnit svůj charakter, způsob života, své zvyky. Je sice pravda, že to nezaručuje zdraví a blahobyt, ale vždy to pomáhá duši.
Vždyť přece duše je tím hlavním; vlastní štěstí je třeba posuzovat nikoli podle toho, jak jsme zdraví a kolik máme peněz, blahobytu, uznání, respektu a tak dále, hodnotit musíme v první řadě stav vlastní duše: nakolik máme duši harmonickou, kolik lásky a radosti v ní máme, nakolik přijímáme vůli Všemohoucího a cítíme rozumnost všeho bytí. Pokud je naše duše v pořádku, všechno ostatní bude následovat.
Ale nemoci a nepříjemnosti se budou vyskytovat vždy, jelikož jsou nástrojem našeho rozvoje. Naším úkolem je být laskavějšími, moudřejšími, umocňovat lásku v duši a přibližovat duši k Nejvyššímu skrze modlitbu a lásku, skrze změnu našich zvyků a změnu charakteru.
S. N. Lazarev – Zdraví člověka (Překonání pýchy)
zdroj: Cestou Světla
