Děti se rodí z polibku (2/4)

Přehnaný pocit mateřství znamená přehnanou ženskost nebo přehnanou emocionálnost, neboli vznik nadbytečné kumulace v děloze a tím i nádorů. Čím zjevnější je přehnané mateřství, tím více roste myom směrem ven a vyvolává dokonce křečové žíly na nohou. Čím je přílišné mateřství skrytější, to jest čím méně má žena možnost mateřství projevovat, tím více nádor roste směrem do dutiny děložní.

Umístění placenty v těhotenství ukazuje na to, čím především je Vaše dítě vyživováno. Když je placenta umístěna na přední stěně dělohy, dítě dostává výživu ze síly matčiných citů, když je na zadní stěně, má matka silněji rozvinutou sílu vůle. A když matka ve výchově dětí považuje za nejdůležitější blahobyt a dře kvůli tomu spolu s mužem ve dne v noci, aniž by přemýšlela o duševních potřebách dětí, placenta se uchytí v dolní části dělohy a při narození dítěte je třeba provést císařský řez. Jinak by oba zemřeli. V dnešních podmínkách je možné umístění placenty přesně určit pomocí diagnostiky ultrazvukem. Nápravou způsobu myšlení je možné nesprávnou polohu placenty změnit.

 U ženských pohlavních orgánů jako u systémového celku představují ženskou část vejcovody a mužskou část vaječníky. Jejich stav obsahuje velmi důležitou informaci o tom vlivu, jenž se matka snaží vyvíjet na členy rodiny svými názory:

– zdraví pravého vejcovodu vypovídá o tom, jaké vzájemné vztahy dcery s mužským pohlavím si matka přeje vidět;

– zdraví levého vejcovodu vypovídá o tom, jaké vzájemné vztahy dcery se ženským pohlavím si matka přeje vidět;

– zdraví pravého vaječníku vypovídá o tom, jaký vztah má matka ke svému synovi;

– zdraví levého vaječníku vypovídá o tom, jaký vztah má matka ke všem ostatním mužům včetně manžela a zetě.

Když je orgán chirurgickou cestou odstraněn, vypovídá to o odpovídajícím negativním vztahu matky, který zesílil u dcery. Výsledkem toho je, že myšlenkové odmítání se změnilo v odmítání materiální.

 Mimoděložní těhotenství vzniká, když se žena nechce o dítě s nikým dělit. Dřímá v ní mateřská žárlivost, vzpírající se tomu, aby se dítěte kdokoli dotkl.

K normálnímu těhotenství ženy je potřebná fyzická existence dělohy, vejcovodu a vaječníku.

Vajíčko dozrává ve vaječníku. Ve chvíli dozrávání vajíčka se vejcovod přisouvá k vaječníku a přibližuje se svým zevním třásnitým ústím k jeho povrchu. Zralé vajíčko je vtaženo do otevřeného konce vejcovodu a pomocí vlnitého pohybu vejcovodu postupuje směrem k děloze, připravené na těhotenství. Ve vejcovodu se vajíčko setkává s pohybujícími se spermiemi a jedna z nich ho oplodní. Započaté a rychle se vyvíjející těhotenství je přeneseno do kolébky mateřství – do dělohy, které je vlastní čekat a milovat toho, pro koho je stvořena – dítě.

 Děloha ženy neviditelně vypovídá o tom, jak matka ženy vnímá mateřství, včetně mateřství své dcery. Jsou matky, které si přejí, aby dcera otěhotněla, a jsou takové, které jsou principiálně proti tomu. Představy každé matky jsou závislé na jejích zkušenostech a přesvědčení. Většina myšlenku na těhotenství dcery připouští, pokud budou dodrženy pro matku důležité podmínky. Děloha dcery vypovídá o tom, jak se utváří život dcery, která si osvojila způsob myšlení matky – zdali ho napravila, nebo prohloubila. Když matka odmítá sexualitu, i děloha dcery zavrhuje sexualitu, konkrétně těhotenství.

 Mnohé ženy a muži nemají žádné fyziké vady, a přesto zůstávají bezdětní. Proč muž není schopen oplodnit ženu, co brání spojení spermie s vajíčkem?

Jednou jsem měla přiležitost seznámit se s tím, jak probíhá komunikace mezi vaječníkem a vajíčkem bezdětné ženy. Stalo se to mimo obvyklý čas i prostor. U ženy bylo v pravém vaječníku vidět zdravé vajíčko. Vejcovod se přiblížil k vaječníku, podoben krásné mladé krásné ženě. Jako prsty se konce třásnění spustily na povrch vaječníku a vejcovod ztuhl v očekávání, kdy vaječník = muž splní svůj úkol. Bylo to podobné kusové výrobě, kde si jeden dělá svoji část a druhý si dělá také svoji. Pouzdro vaječníku ztuhlo strachy, napnulo se a jeho vnitřní tlak se začal zvyšovat. Povrch vaječníku se začal pod vnitřním tlakem prolamovat a násilně oddělovat vajíčko. Doufala jsem, že uvidím, jak se vajíčko dostane do vejcovodu, ale k mému údivu a rozhořčení uvolněné vajíčko spolu s tekutinou, jež ho obklopovala, proklouzlo mimo. Vejcovod si toho nevšiml, jeho zájem byl obrácen jinam. Tím, co jsem spatřila, jsem byla ohromena. Orgány jednoho těla se chovaly jeden k druhému jako cizí, nebo jinak řečeno tento muž a tato žena se v něm chovali jako cizí.

Co to znamenalo?

Vejcovod a vaječník pravé strany ukazovaly na chladné vzájemné vztahy ženy s jejím bratrem. Nenaučila se láskyplnému vztahu k bratrovi, nenaučila se stát se přes bratra ženou.

Levý vejcovod této ženy se rovněž nikdy nepřiblížil těsně k vaječníku, všechna vajíčka se dostávala do dutiny břišní a umírala. Takové byly vzájemné vztahy ženy s jejím otcem – vzdálené a odcizené. Matka této ženy neuměla milovat svého muže, čímž byla atmosféra v rodině prodchnutá chladem a vypočítavostí. Její dcera neuměla milovat ani otce ani bratra, ani muže obecně. Neuměla se stát jediným celkem s mužem. U takových žen vede uvolnění vajíčka při ovulaci k narušení povrchu vaječníku, což může vyvolat jeho krvácení, a žena se dostane na operační stůl.

 Velmi brzy jsem měla možnost srovnat to, co jsem viděla, s činností orgánů ženy mající tři děti. Její pravý vejcovod se přiblížil k vaječníku jako dobrý víla a ztuhl v rozechvělém očekávání. Nebylo možné vzdorovat jeho rozechvělému volání lásky. Za okamžik vaječník ožil – vyslyšel volání azačal se zvedat k vejcovodu. Spojily se rychle a měkce, podobně jako se objímají zamilovaní. V této jednotě byla obdivuhodná síla, která nedovolovala jednomu odloučit se od druhého. Vzrušené napětí narůstalo a dolní okraj vejcovodu začal nečekaně vylučovat lepkavou látku, která hermeticky uzavřela místo jejich spojení a rozšířila se po povrchu vaječníku. Působením fermentů obsažených v lepkavé látce se film kolem vajíčka rozpustil a uvolněné vajíčko bylo jako vakuem nasáto do hloubi vejcovodu.

 V tom okamžiku jsem pochopila: Byla to síla polibku, která na kocni vejcovodu spustila vylučování lepkavé látky, podobné té, jež se vylučuje při polibku rty. Vejcovod této ženy se přitiskl k vaječníku s polibkem lásky. Tak ona sama líbala svého bratra. Polibek vejcovodu byl oplodňující. Láska napomáhala vylučování fermentů, které odstranily z cesty překážku. Vejcovod levé strany byl napjatější a bojácnější, avšak pohyboval se kupředu s láskou a něžností, jako by se ptal na souhlas a radoval se z toho, že neslyší odmítnutí. Rodiče této ženy byli v rozvodu: matka zakazovala jakékoli rozhovory o otci, avšak dcera žila sny o otcovské lásce. Ještě jako dítě snila o tom, jak si sedne otci na klín a pevně, hodně pevně ho obejme, zlíbá mu celý obličej a setře z něj ustaraný výraz. Dcera si navzdory všemu uchovala v duši otcův světlý obraz. 

* * *

– z knihy Beze zla v sobě, Luule Viilma (3.díl z osmidílné řady Odpouštím si)

ĎAKUJEME:

autor: Svět zázraků