Jsme úspěšní, i když jsme „nic“ nedokázali…

Je to jen patologický úhel pohledu. Naše společnost nám do našeho životního programu vkládá jednu velice nepříjemnou věc. Už od malinka nás programuje k tomu, abychom byli úspěšní. Už když vyrůstáme, chtějí maminky, aby jejich malé děti byli nějak neobyčejné. „Ten náš už v 9 měsících chodí“ se rádi chlubí a myslí si, že je zrovna jejich dítě výjimečné a ne jen tím. Ve školách se žáci hodnotí takzvaným průměrem, kdo má průměr horší, je prostě horší žák. V zaměstnání pokud ničeho nedosáhnete a nevyděláváte lepší peníze, nic neznamenáte.

Leave a commentEmócie, Práca na sebe, Viera a dôvera

Nič nie je náhoda- alebo- nechajme sa unášať prúdom

Všemocné podvědomí.
Věříte na náhodu? Žádná není! Díky svému omezenému vědomí často přehlédneme i jednoduché zákonitosti, kterými se řídí náš osud. Souvislosti ve větším měřítku už nepostřehneme vůbec. A tak se někdy řítíme do událostí, které pro nás mají velký význam právě teď, v tomto bodě cesty osudem a říkáme tomu náhoda.
Leave a commentPráca na sebe, Psychohygiena

Na dnes…

Kým celý svet nemá slobodu súhlasiť alebo nesúhlasiť s tebou, kým si každému nedal slobodu mať 1962701_666412553405823_1442980548_nalebo nemať ťa rád, milovať ťa alebo nenávidieť, vidieť veci, ako ich vidíš sám alebo vidieť ich úplne odlišne – kým si nedal úplne celému svetu jeho slobodu – dovtedy nebudeš slobodný ani ty.

Adyashanti

Leave a commentMyšlienky na dnešný deň

Na dnes…

Spriaznená duša je pretrvávajúce spojenie s iným jednotlivcom, ktoré si duša znovu vyberie v 10001350_473968539393315_180860563_nrôznych časoch a miestach počas života. Sme priťahovaní k inému človeku na úrovni duše nie preto, že tá osoba je naším ojedinelým doplnením, ale pretože bytie s týmto človekom nám umožňuje, aby sme sa sami stali celistvými.

Edgar Cayce

Leave a commentMyšlienky na dnešný deň

Postarejte se o mě, milujte mě, uzdravte mě…

 To je dnešní svět
Není Vám to povědomé ? Naprosto drtivá většina lidí je takto nastavena. A společnost nás v tomto neochvějně vede. Společnost nás učí, že na všechno máme své lidi. No nakonec proč ne. Nemůžeme přeci znát a umět všechno. Na tom by nebylo nic špatného. Ale přece jen je na tom hodně zlého. Je to tak zažité do podvědomí, že už ani my sami nejsme odpovědní sami za sebe. Jak to myslím ?

Leave a commentPráca na sebe, Viera a dôvera